Dnes je Dominika Janíková CEO nejen v Laba, ale řídí také Skvot a robot_dreams. Dala dohromady nadšený tým lidí a dokázala za poměrně krátkou dobu na pozici CEO vybudovat lovebrand.
Co dělala předtím a o čem sní? Jejím snem je pilotní průkaz, protože v dětství chtěla být pilotkou. Jinak neměla jasnou představu o svém budoucím povolání. V Brně studovala procesní management na podnikatelské fakultě. Hodně cestovala a přes léto se věnovala brigádám v Řecku a na Ibize.
Ve studiích pokračovala v Barceloně, kde pracovala pro malý startup s překvapivým produktem – fontány pro kočky. V roce 2021 získala práci v Laba, která se tehdy rozšiřovala do dalších zemí. Když nastupovala na pozici Country Manager pro Česko, netušila, jak rychle firma vyroste a stane se známou značkou na poli online vzdělávání.
Jaké jsou její zkušenosti a jak se proměnila její role ve firmě?
Ahoj, minulý rozhovor se týkal začátků Laba Czech a budování týmu, co se od té doby změnilo?
Ufff, hodně věcí. Tým se rozrostl a přemístili jsme se do nových kanceláři, ale zůstali jsme v našem milovaném Karlíně. Spustili jsme projekt robot_dreams pro IT specialisty. Navázali jsme spoustu nových spoluprací, začali s podcastem Vepředu business, vzadu zábava, odučili jsme firemní kurzy, proběhlo několik offline eventů a účastí na konferencích a také v panelových diskuzích… Zkrátka řečeno, vůbec jsme se nenudili.
Naplnil se tvůj původní záměr, nebo tě růst firmy v něčem překvapil?
Rozhodně období posledního roku bylo hodně překvapivé. Ne vždycky se vše podařilo, ale z hodně věcí jsme se poučili, což nás posunulo. Překvapilo mě, že vést firmu o 30 lidech je markantně rozdílné než vést firmu o 60 lidech.
Nikdy jsem nedávala velkou váhu procesům, organizační struktuře a odpovědnosti jednotlivců, vzhledem k tomu, že jsme náš tým od začátku budovali hodně „otevřeně“ a nechtěli jsme úplně dodržovat nějakou hierarchii. To už ale není možné.
Taky jsem si uvědomila, že ne vždycky jde všechno rychle a jednoduše a že holt některé věci se musí odsunout. Myslím, že jsme se všichni naučili hodně prioritizovat. Předtím jsme se do všeho pouštěli po hlavě, teď se snažíme více plánovat z dlouhodobého hlediska.
Jak se proměnila tvoje role jako CEO větší firmy?
Moje role je teď rozhodně víc strategická a operativní. Předtím jsem věděla o všem, co se kde šustne, ale od toho se člověk musí víc oprostit a věřit, že team leadeři jsou lidi na správných místech a o tyto věci se postarají. Rozhodně teď víc pracuji s analytickými nástroji a soustředím se víc na čísla. Co se týká rozhodnutí, kterým směrem budeme firmu posunovat, ráda do tohoto zapojuji všechny z firmy.
Každý má možnost vyjádřit svoje strategické iniciativy a pak se rozhodujeme v rámci vedení, čemu má smysl se věnovat. Sama se teď více zapojuji v rámci networkingu a navazování zajímavých spoluprací – v tom vidím obrovský potenciál. Bohužel, den má jen 24 hodin a je potřeba někdy i odpočívat.
Co považuješ za největší výzvu pro CEO, kterou jsi musela překonat?
Vztah mezi „matkou“ a námi. Tím, že jsme součástí skupiny, nemáme vždy ve všem volné ruce. Každý se snaží prosadit si svoje názory, ale ustát tuto situaci, kdy každý si myslí, že ví všechno nejlíp, není vždy jednoduché. Také se potřebujeme přizpůsobit velikosti našeho trhu.
Máme velké ambice, ale přece jenom nejsme velký market, kde by bylo tak jednoduché tyto výzvy splnit. Další věc, se kterou se musíme nějak vypořádávat každý den, je neustálý posun dnešní doby. Vše se posouvá dopředu, technologie přibývají, kontinuálně se vylepšují a my musíme držet krok. Konkurence totiž nikdy nespí a bariéry vstupu na EdTech market nejsou úplně nepřekonatelné…
Když se řekne online vzdělávání, mnoha lidem se vybaví Laba. Jak dosáhla tak významné pozice na trhu za tak krátkou dobu?
Řekla bych, že díky naší reputaci a výbornému marketingu. Také samozřejmě hraje roli i to, že tváře se kterými spolupracujeme, jsou známé jedničky v oboru. Ale rozhodně to nevnímám tak, že bychom měli vyhráno, čeká nás ještě hodně dlouhá cesta.
Veškerý obsah v užitečném formátu. Rozhovory, články, life hacky a tipy ze světa businessu i korporátů na našem LinkedIn profilu.
Pojďte se připojit!
Posun firmy je zřejmý, ale co nového se jako CEO naučila Dominika? Vnímáš změnu i u sebe?
Já se naučila dívat se na věci víc z dálky a snažit se mít tzv. helicopter view. Zároveň na sobě pociťuji, že už se nenechám rozhodit nebo vynervovat kvůli věcem, které by pro mě byly před dvěma lety nepřekonatelné. Pořád si ale na sebe kladu vysoké nároky, stejně jako na ostatní, což může být někdy prospěšné, ale jindy naopak ne.
V čem vidím ještě u sebe mezeru, je dlouhodobější plánování. Pořád je pro mě těžké se dívat dále než například za dalších 6 měsíců, jelikož hodně vnímám to, co se všechno může za tu dobu změnit. Stále se také učím, jak udržet firmu konkurenceschopnou v rychle se měnícím technologickém prostředí.
Máš tipy, jak dobře zvládnout leadership?
Já jako někdo, kdo do všeho skáče po hlavě, respektive i do Laba jsem skočila po hlavě téměř bez nějakých zkušeností z vedoucích rolí a jako relativně mladé ptáčátko, se pořád vše učím za pochodu. (smích) Naštěstí jsem se obklopila lidmi, kteří to mají podobně, a spolu se navzájem pushujeme a posouváme. Za mě je nejdůležitější upřímná, pravidelná a transparentní komunikace ve firmě.
Já sama za sebe jsem k sobě hodně kritická a často se zamýšlím nad tím, jestli jsem se zachovala správně. Tudíž si myslím, že každý leader by měl mít zvládlou sebereflexi, být ochotný přijmout chybu. Budování důvěry je pro mě taky velice důležité, to je spojené s transparentní komunikací. Schopnost přizpůsobit se změnám zde byla už taky několikrát zmíněná a bezpochyby k leadershipu patří.
A na závěr samozřejmě vzděláváním, jak sebe, tak týmu. Důležité je nebát se investovat do lidí, posouvat je. Tím, že náš tým je složený převážně z mladých lidí, řekli jsme si na rovinu, že se všichni učíme a chyby bereme jako lekce do budoucna. Co se týká nějakého mentoringu nebo koučingu, zde vidím, že bychom do budoucna využili spíše externích konzultantů. Opět zde nechci dávát tipy ostříleným matadorům, každý to máme jinak.
Co tě na tvé práci nejvíc baví?
Lidi, různorodost a impact, který naše platformy mají, vidět zpětnou vazbu, jak se účastníci*účastnice posouvají, dostávají nové sebevědomí a zdokonalují sami sebe, je k nezaplacení.
To, že se obklopuju lidmi, kteří do naší firmy vkládají kus sebe a svého srdce, beru jako neskutečné štěstí a právě kvůli nim mě to baví o to víc. To, že mám v týmu srdcaře a obklopuju se skvělými lidmi (se kterými se nebojíme si někdy i vyčistit „žaludek“), je pro mě ten největší benefit.
Laba působí ve více zemích, což znamená také online meetingy. Jak bys povzbudila české firmy k vstřícnějšímu postoji k práci online?
Myslím, že dneska už je většina firem spíše v onlinu, i když někdy mě stále překvapuje způsob, jakým jsou jedny z největších firem u nás řízeny (některé třeba pořád nevyužívají sharepointy a excely si přeposílají přes e-mail). Myslím si, že je velký rozdíl mezi už zajetou firmou s mnohaletou historií a partou srdcařů, která prostě chce udělat díru do světa (my).
Meetingů je u nás někdy hodně a je složité pak zároveň stíhat práci. Určitě u nás vidím prostor v tom to zredukovat, například před pár týdny jsem měla v průměru 37 hodin týdně na meetinzích, což je prostě až moc i na CEO. Zároveň ale to, že se dá všechno vyřešit online bez nutnosti jet někam na služebku, je obrovský benefit. Ale opět, vše je to o balancu.
Firmám bych doporučila se zamyslet nad tím, zdali není lepší dát zaměstnanci*zaměstnankyni větší svobodu v tom, že prostě někdy může pracovat z domu, být trošku víc flexibilnější. Otevře se jim tak daleko větší talentová základna a troufám si říci, že i zaměstnanci budou více loajální a spokojení.
Dalším aktuálním tématem je work-life balance. Daří se ti, když jsi CEO, udržet rovnováhu mezi osobním a pracovním životem? U čeho dobíjíš energii?
V posledním půl roce se mi to daří o něco víc, ale pořád s tím hodně bojuju. Důležitým aspektem je osobní život a volnočasové aktivity. A opět – už několikrát zmiňovaný – balanc.
Snažím se nepracovat večer a o víkendech a po pracovní době opravdu vypnout hlavu. Ale opět, ne vždycky to jde. Pro mě je strašně důležitá příroda, takže baterky dobíjím na výletech nebo procházkách v lese. Moc tomu nepomáhá, že mě práce opravdu naplňuje, hrozně mě baví se seberealizovat, o to složitější je se od toho někdy oprostit.
Děkujeme za rozhovor. Získali jsme velmi plastickou představu o tom, co dělá CEO. Přejeme nadále rostoucí business a doufáme, že se v budoucnu opět setkáme u dalšího interview.
