Společenský tlak na neustálou pozitivitu je silnější než kdy jindy. Zběsilá snaha o štěstí přinesla miliardy prodaných knih a tisíce inspirativních citátů po celém internetu.
Ale mnoho studií neurovědců odhalilo paradox: ukázalo se, že trochu negativity vás naopak učiní šťastnějšími. Vědci prokázali, že pesimistický pohled na věc vede k lepšímu rozhodování, úspěšnému vyjednávání, vyšším platům a šťastnějším manželstvím. Na rozdíl od cyniků hrozí lidem s příliš optimistickým pohledem na věc řada rizik, například snížená pozornost k detailům a sklon k přílišné důvěřivosti.
Pojďme zjistit, jak to vlastně funguje z pohledu našeho mozku a kde je hranice mezi úspěšným pesimistou a obyčejným fňukalem.
Je hněv užitečný?
Nejprve si ujasněme, že stěžovat si nebo hledat výmluvy pro neúspěch je kontraproduktivní. Studie publikovaná v časopise European Journal of Work and Organisational Psychology ukázala, že čím více respondenti mluvili o svém smutném a špatném životě, tím hůře se nakonec cítili a tím déle jejich negativní emoce trvaly.
Jde o to, abyste si zachovali poněkud zaujatý postoj k událostem a čas od času se zbavili negativních emocí. Podle vědců to bude fungovat lépe než neustálé fňukání.
Stejně jako většina emocí i hněv vzniká v amygdale, struktuře, která je zodpovědná za rozpoznávání ohrožení naší pohody. Je mimořádně účinná při spuštění poplachu dlouho předtím, než si nebezpečí uvědomíme.
Když je mozek zaplaven adrenalinem, spustí se výbuch vášnivého, energického vzteku, který trvá několik minut. Zrychlí se dýchání a srdeční tep a prudce stoupne krevní tlak. Krev se nahrne do končetin, což podrážděnému člověku způsobí charakteristicky červený obličej a pulzující žíly na čele.
Ačkoli se předpokládá, že se tento mechanismus vyvinul především proto, aby připravil tělo na fyzickou agresi, má tato fyziologická reakce i další výhody – zvyšuje motivaci a dodává lidem odvahu riskovat.
Emocionální lidé méně trpí srdečními chorobami
Všechny tyto fyziologické změny jsou nesmírně užitečné, pokud máte příležitost ventilovat svůj hněv v evolučním boji se lvem – nebo uvolnit své pocity v emocionální diskuzi s kolegy. Přílišná vznětlivost může samozřejmě pár lidí odradit, ale váš krevní tlak by se měl poté vrátit do normálu. Vyhýbání se hádkám má však závažnější negativní důsledky.
V roce 2010 se tým vědců rozhodl hledat vztah mezi potlačením hněvu a uvolněním emocí. Nejprve provedli rozhovory se skupinou 644 pacientů s ischemickou chorobou srdeční, aby zjistili míru jejich hněvu, potlačeného hněvu a sklonu k prožívání utrpení. Vědci je sledovali po dobu 5 až 10 let, aby zjistili, co se bude dít dál.
Během studie utrpělo 20 % účastníků vážný srdeční infarkt a 9 % z nich zemřelo. Zpočátku se zdálo, že hněv i potlačovaný hněv zvyšují pravděpodobnost infarktu. Po prozkoumání dalších faktorů však vědci zjistili, že hněv nemá žádný vliv – ale jeho potlačování pravděpodobnost infarktu téměř ztrojnásobilo.
Podráždění lidé jsou kreativnější a nacházejí nečekaná řešení
Dlouhá léta zůstávala souvislost mezi úspěchem a hněvem tajemstvím. V roce 2009 se Mattis Baas z Amsterodamské univerzity (Nizozemsko) rozhodl provést studii se svými studenty. Polovina účastníků měla za úkol vzpomenout si na něco, co je rozčílilo, a napsat o tom krátkou esej. „Trochu je to rozčílilo, i když je to k hněvu nedohnalo,“ říká Baas. Druhá polovina skupiny se musela nudit, zatímco čekala, až jejich kolegové napíšou esej.
Poté se oba týmy utkaly ve hře, která měla prověřit jejich kreativitu. Měly 16 minut na to, aby vymyslely co nejvíce způsobů, jak zlepšit výuku na katedře psychologie. Jak Baas očekával, rozzlobený tým přišel s více nápady, které byly také originálnější.
Stejnou myšlenku dokládá i studie v časopise Journal of Experimental Social Psychology. Když se zvýší míra emocí, lidé odmítají konvence a začínají myslet nestandardně. Ke kreativnějším nápadům však vede podráždění, nikoli úplný hněv. Současně je třeba si uvědomit, že adrenalinové vzrušení vede pouze k dočasnému zvýšení produktivity a kvality analytických schopností.
Naštvaní lidé umí lépe analyzovat
Studie publikovaná v časopise Personality and Social Psychology Bulletin ukázala, že hněv zlepšuje analytické zpracování a přispívá k lepšímu rozhodování. Vědci provedli několik experimentů, při nichž se setkali lidé, kterých se diskutovaná témata dotýkala, a neutrální osoby.
První z nich ukázal, že rozzlobení účastníci dokázali lépe rozlišovat mezi slabými a silnými argumenty než účastníci v neutrální náladě. Druhý experiment prokázal, že hněv nutí mozek pracovat rychleji, a to i u těch, kteří své kognitivní schopnosti využívají jen málo. Třetí ukázal, že rozzlobení lidé využívají všechny dostupné zdroje, aby porazili svého protivníka.
Tyto experimenty společně ukázaly, že rozzlobení lidé mají zvýšenou schopnost i motivaci zpracovávat data.
Veškerý obsah v užitečném formátu. Rozhovory, články, life hacky a tipy ze světa businessu i korporátů na našem LinkedIn profilu.
Pojďte se připojit!
Emotivní lidé jsou efektivnější vyjednavači
Nedávný výzkum také poukázal na účinnost komunikace v hněvu nebo emotivnější strategie při vyjednávání. Výzkumníci ukázali, že – nečekaně – vyvážené, chladné výhrůžky („Pokud se na této otázce nedohodneme hned, k žádné dohodě nedojde.“) jsou účinnější než sdělování hněvu („Jsem naštvaný, že se na této otázce nemůžeme dohodnout.“ nebo „Prostě se zvednu a odejdu.“).
Například v několika vyjednávacích experimentech účastníci obdrželi od simulovaného partnera emotivní rozzlobené nebo klidné výhružné zprávy. V druhém případě komunikace pomohla získat od protistrany větší ústupky než pouhá podrážděná komunikace s výbuchy hněvu.
Pesimisté jsou zdravější a úspěšnější
Odborníci z německého Institutu pro studium práce zjistili, že ačkoli optimisté obvykle vydělávají dobře, samostatně výdělečně činní pesimisté vydělávají více a je méně pravděpodobné, že ve svém podnikání neuspějí. Vědci to přičítají tomu, že nadměrný optimismus často brání lidem adekvátně analyzovat situaci a včas reagovat.
Optimistické myšlenky mohou také zabránit tomu, aby lidé přestali kouřit. Výzkumy například ukazují, že někteří kuřáci jsou příliš optimističtí, podceňují své šance, že onemocní z kouření („mně se to nestane“), a nevnímají ho jako konkrétní zlozvyk, který vede k onemocnění. Dokonce i ti přehnaní optimisté, kteří víceméně objektivně rozpoznali riziko, věřili, že většina pacientů s rakovinou plic se vyléčí.
Spoluzakladatel společnosti PayPal Peter Thiel ve své knize Zero to One: Notes on Startups, or How to Build the Future, navrhuje hledat zlatou střední cestu, předvídat chmurnou budoucnost a připravit se na ni.
Thiel radí, že byste se neměli snažit „potlačit“ negativní pocity, abyste se jich co nejdříve zbavili. Místo toho se na takové emoce dívejte jako na signál, který vyžaduje vaši pozornost. Zdrojem takových pocitů jsou výzvy, které je třeba překonat, nebo potenciální výsledky, které je třeba naplánovat.
Pesimisté jsou v manželství šťastnější
Ukázalo se, že cynici a pesimisté jsou ve vztazích šťastnější. Optimismus může být problémem, protože lidé doufají v to nejlepší a nesnaží se problémům předcházet nebo je řešit v počátečních fázích. Když se tedy vyhrotí a dojde ke konfliktům, růžové brýle se „roztříští dovnitř“. Tato náhlá změna klimatu může vést až k roztržce v důsledku nekritických chyb.
Zároveň se lidé, kteří zpočátku nebyli ohledně manželství příliš optimističtí, dokázali lépe vyrovnat s problémy v průběhu rodinného života. Takové páry se častěji těšily stabilnímu vztahu než jejich optimistické protějšky.
