Existují různé důvody kariérní stagnace: člověk pracuje více než 3 roky bez povýšení, protože firemní politika je zastaralá a neumožňuje dialog o nových příležitostech. Kromě toho „skvělý tým mě tu drží, ale nevím, s kým budu pracovat v nové společnosti“. Nebo naopak – odborník se nebojí změnit firmu a „skáče“ mezi různými zaměstnavateli, ale uchází se o stejnou pozici a zůstává na stejné kvalifikační úrovni.
Ne každý je připraven ke kariérnímu růstu – vše má svůj čas. A těm, kteří se již rozhodli jít dál, poradíme, jak překonat dlouho „zaseknutou“ pozici.
Proč lidé pracují roky v jedné společnosti bez rozvoje
Podívejme se na fakta: jaká je průměrná doba, po kterou člověk pracuje pro jednu společnost? Podle amerického Úřadu pro statistiku práce to bylo 4,1 roku v roce 2022. Nejdelší pracovní zkušenost v rámci jedné organizace přitom mají manažeři (6,2 roku), zaměstnanci vzdělávacích institucí a knihoven (5,5 roku) a nejkratší pracovníci ve sféře služeb a pohostinství (1,6 roku).
Většina podniků má zájem zaměstnávat juniory (je to levnější) a rozvíjet je na vyšší pozice. Proto téměř na každém pohovoru uchazeč uslyší od HR: „Hledáme člověka, který má zájem o dlouhodobou spolupráci a možnost růstu ve firmě.“ Dlouhodobá spolupráce však neznamená vždy rychlý postup.
Proč zaměstnanci pracují pro zaměstnavatele roky, aniž by se jim dostalo hmatatelného povýšení? Analytický článek Harvard Business Review uvádí, že lidé jednoduše jednají ze setrvačnosti. Zůstávají ve firmě, dokud je něco nedonutí odejít, nebo (jako ve fyzice) fyzikální těleso si udržuje svou polohu a vlastnosti, dokud na něj nepůsobí určitá síla.
Inertní chování obvykle ovlivňují následující faktory:
- Interní předpoklady – člověk je spokojený se svou prací a cítí se ve firmě dobře. Zaměstnavatel si vytváří své vlastní hodnoty, a pokud jsou blízké sociálním a morálním názorům zaměstnance, zůstane netečný.
- Vnější předpoklady – zaměstnanec neopouští zaměstnání na základě skutečných omezení na trhu práce, vlastní finanční situace, osobního přesvědčení, a dokonce i rodinných vazeb. Výzkumníci HBR zjistili, že lidé mohou odmítnout opustit své současné zaměstnání, protože „mají rádi okolí“ a „mají dobré přátele a kolegy“.
Tyto faktory dohromady posilují pouto mezi zaměstnancem a firmou a šance, že člověk odejde kvůli osobním ambicím, se snižuje. Bude muset opustit své oblíbené okolí a kolegy, poslat své děti do jiné školy (což může být nepohodlné) – jinými slovy, opustit svou komfortní zónu.
Záleží na vás, jak dlouho chcete zůstat na své současné pozici. Pokud jste se svou současnou pozicí spokojeni a v příštích letech neočekáváte žádné nečekané povýšení, neměli byste se nutit do žádných náhlých změn.
Pokud však uvažujete o stagnaci v kariéře a cítíte se demotivovaní, měli byste přehodnotit své priority. Níže si povíme o nejčastějších situacích, které tuto potřebu signalizují.
1. „Mám pocit, že se v práci už nic nového nenaučím.“
Tato situace nás přivádí ke dvěma extrémům. Buď často měníte zaměstnavatele v daném oboru a reagujete na podobné pozice, nebo pracujete pro stejnou společnost příliš dlouho a nepřemýšlíte o možnostech vlastní kariéry.
Podívejme se na každou situaci zvlášť:
1. Častá změna zaměstnavatele ve stejném oboru (na stejné pozici)
Tento přístup je typický pro lidi, kteří právě začali svou kariéru. S přibývajícími lety však tato situace přináší vážná rizika, protože nevyužíváte čas ve svůj prospěch.
Řekněme, že určitou dobu vydržíte, ale ve věku 30–35 let bude pro vás obtížnější manévrovat mezi zaměstnavateli. Firmy mají zájem o nové talenty, odvětví se vyvíjejí a vaše dovednosti budou považovány za zastaralé. Nabídek bude méně.
Pokud zjistíte, že uplynulo několik let, vyměnili jste dva zaměstnavatele, ale nic nového jste se nenaučili, je čas investovat do své kariéry.
Nespěchejte s přechodem ke třetí společnosti. Nejprve využijte všeho, co vám zaměstnavatel může dát na vaší současné pozici. Možná organizace platí kurzy a vy jste tomu dříve nevěnovali pozornost. Neváhejte a přihlaste se na několik nejdůležitějších z nich.
Pokud pracujete v mezinárodní společnosti, požádejte svého nadřízeného, aby vás seznámil se západním trhem. I když za to nedostanete další bonus, budete si moci zlepšit angličtinu.
2. Dlouhodobá spolupráce se společností bez zvýšení platu po mnoho let
Kariérní postup je dobrým signálem nejen pro vás jako profesionála, ale také pro vaše budoucí zaměstnavatele.
Podle Gallup studie však HR manažeři při povyšování věnují pouze 25 % rozhovoru shrnutí vývoje dané osoby ve firmě a zbylých 75 % hodnotí její výkon. Z tohoto důvodu se mnoho nadějných odborníků, kteří jsou na povýšení skutečně připraveni, povýšení nedočká. Zaměstnanci nemají příliš rádi suché hodnocení výkonu – chtějí mluvit spíše o rozvoji.
Důvodem je, že 360stupňové hodnocení a nucené hodnocení nepomáhá ocenit individuální přínos člověka pro firmu. Pouze 1 ze 7 zaměstnanců souhlasí s tím, že hodnocení výkonu je motivující. Většina z nich by dala přednost tomu, aby organizace věnovala více času skutečnému hodnocení jejich rozvoje a aby manažeři otevřeně hovořili o možnostech růstu.
Pokud pro společnost pracujete více než tři roky a nepovýšili jste, je možné, že její procesy jsou zastaralé. Je pravděpodobné, že bez povýšení jste nejen vy, ale i několik vašich kolegů. Kolektivně vás tato situace nemotivuje k nastolení otázky povýšení, jste na současný stav zvyklí.
Pamatujte si, že společnost, která nemá otevřenou kulturu kariérního postupu, má menší šanci na zvýšení zisku. Navíc dlouhodobé setrvávání na stejné pozici bez rozvoje snižuje vaše šance získat v budoucnu výhodnou nabídku. Vzniknou otázky: Jste schopni se učit, jste otevřeni novým věcem?
Abyste prolomili led, měli byste nezávisle a objektivně zhodnotit svůj vývoj na dané pozici. Poté se obraťte na vedoucího pracovníka a navažte s ním dialog. Zvažte, jak volně a upřímně s vámi komunikuje. Pokud vás manažer zdržuje nebo odmítá povýšení, zamyslete se nad tím, nakolik je pro vás perspektivní pokračovat v práci ve firmě, která vám rozvoj nenabízí.
2. „Už dlouho chci změnit práci, ale neodvažuji se.“
Nespokojenost s vaší prací roste každým měsícem a vy se několikrát týdně rozhodnete odejít, ale nedokážete to dotáhnout do konce. Hlavními důvody vaší nerozhodnosti mohou být neformulované nároky vůči zaměstnavateli a strach z nejistoty.
Pojďme si o těchto faktorech povědět více:
1. Neformulované nároky vůči zaměstnavateli. Rozhodnutí o odchodu ze zaměstnání by mělo být vyvážené. Kariérní poradce John Neral radí v takové situaci použít metodu čtyř F – Fit, Function, Finance a Forward.
Pokud jsou vaše odpovědi ve všech bodech negativní, je čas opustit současnou společnost. Abyste se mohli lépe rozhodnout, zapište si všechny odpovědi, protože smyslem čtyř F je přimět se k rozhodnutí založenému na faktech.
2. Strach z nejistoty. Je to logická otázka pro člověka, který se rozhoduje odejít: „Co mě čeká dál?“ Strategický přístup vám pomůže strach překonat. I když jste si nikdy nesestavili kariérní plán, nikdy není pozdě tak učinit. Otevřete si zápisník a zapište si odpovědi na tyto otázky:
- Jak si představuji svou kariéru za 1, 5 a 10 let? Jaké kroky musím podniknout, abych dosáhl*a svých cílů?
- Jaké jsou mé silné a slabé stránky jako zaměstnance? Jaké měkké a tvrdé dovednosti potřebuji zlepšit?
- Jaká mám očekávání od svého budoucího zaměstnavatele? Která společnost mi rozhodně nevyhovuje?
- Jaká jsou má finanční očekávání pro tento a příští rok? Zvládnu přijmout pozici, která je uspokojí? Pokud se jedná o vedoucí pozici, jsem připraven*a se učit?
- Jaká bude moje motivační řeč při pohovoru s mou vysněnou společností?
Jakmile si na tyto otázky odpovíte, zažeňte strach – zdůvodnili jste svou touhu skončit, nastínili plán a jste připraveni na nové příležitosti.
3. „Všechno jde velmi dobře. Je to důvod k obavám?“
Často slyšíme: „Odešel jsem z práce, protože jsem se cítil neustále nespokojený, podrážděný a unavený.“ Opak je pravdou: „Odešel jsem z firmy, protože jsem byl spokojený.“
Kariérní poradci považují období největší spokojenosti s prací za jedno z nejrizikovějších. Zde jsou některé z možných problémů:
- Pohodlné prostředí brání rozvoji. Ve stavu spokojenosti má člověk tendenci přehlížet důležité okamžiky, které tento stav narušují. Například se můžete vědomě či nevědomě vyhýbat povýšení, abyste nenarušili svůj obvyklý pracovní proces. Nebo jste sice byli povýšeni, ale ne za příznivých podmínek, protože jste nepovažovali za nutné o tom mluvit se svým nadřízeným, abyste si s ním nepokazili vztah.
- Ztrácíte konkurenceschopnost. Tím, že se soustředíte na své pohodlné prostředí a oblíbené povinnosti, se vylučujete z nových příležitostí. Pokud o práci přijdete, potenciální zaměstnavatel může dát přednost jinému, konkurenceschopnějšímu kandidátovi.
- Omezení na jeden tým a ztotožnění se s úzkým okruhem lidí. Firemní kultura na novém místě může být zcela odlišná od předchozí společnosti a bude pro vás velmi obtížné se přizpůsobit.
- Vždy existuje riziko, že vaše vysněná společnost zkrachuje nebo náhle ukončí činnost. Tato nepříjemná změna může být velmi demotivující a zaskočí vás. Bez plánu B bude komunikace s novými zaměstnavateli obtížná.
I když tedy pracujete ve své vysněné firmě, měli byste být vždy připraveni na změnu. Kariérní poradce Jimi Rose radí, že byste měli své profesní vyhlídky za každých okolností každých 6 měsíců přehodnotit. Nezaměřujte se pouze na vlastní pohodlí u současného zaměstnavatele. Místo toho si prostudujte trh práce, trendy ve vašem oboru a výši platů na vaší pozici.
