V České republice se postupně zvyšuje důraz na transparentnost mezd, což je trend, který bere vážně i mzdová politika mnoha firem. Vliv má rovněž očekávaná legislativní změna, díky níž se v inzerátech bude povinně uvádět výše mzdy nebo její rozpětí.
V prosinci 2022 se Rada EU a Evropský parlament předběžně dohodly na pravidlech, která zavádějí transparentnost odměňování. Novou směrnici, jejímž cílem je boj proti diskriminaci, přijal Evropský parlament 30. března 2023 a Rada EU 24. dubna 2023.
Společnosti v EU budou mít nově povinnost sdílet informace o vyplacených mzdách a dávat pozor, aby u nich rozdíl v odměňování žen a mužů nepřesáhl 5 %.
Když se podíváme na statistiky, zjistíme, že ve 3. čtvrtletí minulého roku dosáhla „průměrná mzda“ v České republice výše 42 658 Kč. Nadále však přetrvává nerovnost v odměňování žen a mužů. Tzv. gender pay gap (genderový mzdový rozdíl) se dlouhodobě pohyboval okolo 20 %. V roce 2021 poklesl na 16 %. Pokud šlo o práci na stejné pozici, byly ženy v roce 2021 odměňovány o 9 % méně než muži.
Podle velikosti pracoviště byl v témže roce gender pay gap na stejné pracovní pozici nejnižší v malých organizacích do 50 lidí, kde činil 6 %. U firem s více než 250 zaměstnanými, byl tento rozdíl 10 %. Podle nové směrnice má právě transparentnost odměňování v celé EU poskytnout lepší podmínky pro osoby, které čelí mzdové diskriminaci.
Připravovaná legislativa se v tomto směru týká zejména společností s více než 250 zaměstnanci, které čeká každoroční podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů. Změna je motivována snahou zlepšit transparentnost mezd a snížit rozdíly v odměňování žen a mužů v EU.
Proč zveřejňování mzdy není běžné?
V současné době se na českém trhu práce setkáváme s fenoménem, kdy mnoho inzerátů na volná pracovní místa neuvádí konkrétní výši mzdy. Tato praxe může být pro mnohé uchazeče*čky frustrující, protože mzda je často hlavním faktorem při rozhodování o změně zaměstnání.
Přestože některé firmy začínají být v tomto ohledu otevřenější, nejedná se zatím o běžnou praxi. Inzeráty často uvádějí pracovní pozici a náplň práce, ale mnohdy nezmiňují výši mzdy, což znesnadňuje uchazečům výběr vhodného místa. Proč je transparentnost odměňování něco, čemu se firmy vyhýbají?
Veškerý obsah v užitečném formátu. Rozhovory, články, life hacky a tipy ze světa businessu i korporátů na našem Instagramu.
Pojďte se připojit!
Svoji neochotu vysvětlují firmy 3 hlavními důvody:
- Preferováním flexibility při vyjednávání s lidmi se zájmem o práci ve firmě. Rozhovor o platových podmínkách přijde na řadu až během pohovoru a umožňuje personalistům*kám lépe zohlednit vzdělání a zkušenosti kandidujících.
- Obavami z nespokojenosti lidí ve firmě. Negativní reakce dlouhodobých pracujících ve firmě jsou opodstatněné, protože nástupní mzdy bývají vyšší než ty stávající. Tato mzdová politika reaguje na nedostatek vhodných uchazečů*ček a snaží se získat pro firmu nové lidi za vyšší mzdu, zatímco těm dlouholetým neroste mzda tak rychle.
- Strachem ze ztráty konkurenceschopnosti. Pokud firma nabízí nižší mzdy, než je obvyklé u konkurence, hrozí jí menší zájem ze strany těch, kdo hledají práci.
Transparentnost odměňování na druhou stranu přináší firmě výhodu v očích uchazečů*ček, přiláká totiž více zájemců. Mzdy se tak nejčastěji uvádějí u pozic s nedostatkem vhodných kandidátů*tek.
V dubnu 2023 zjišťovala společnost Hays v anketě na profesní síti LinkedIn, jaké jsou preference ohledně uvádění informací o mzdě v pracovních inzerátech. Konkrétní částku si přálo vidět v inzerátu 22 % dotázaných, zatímco 66 % by se spokojilo s uvedením mzdového rozmezí.
Pouhých 8 % považuje informaci o mzdě za nepodstatnou a 4 % jsou skeptická k efektivitě této praxe a jejího vlivu na rovnost odměňování.
Je to špatně, ale…
Absence transparentní mzdy může vést k nedůvěře a demotivaci mezi potenciálními i stávajícími zaměstnanci a zaměstnankyněmi. V Evropské unii se situace v různých zemích liší, nicméně trend je jasný a směřuje k větší otevřenosti.
Příklad Slovenska však ukazuje, že nové nařízení nemusí nutně vést k rovnějším podmínkám. Povinné zveřejňování mezd zde platí od roku 2018, ale transparentnost odměňování žádný problém nevyřešila. Firmy na Slovensku uvádějí v inzerátech raději nižší mzdu a nadále si tak ponechávají prostor na vyjednávání o mzdě až během pohovoru.
Co se chystá?
Podle nové směrnice mají firmy povinnost informovat o výši nástupní mzdy nebo o jejím rozpětí buď v oznámení o volném pracovním místě nebo před pohovorem. Navíc se nemohou nikoho ptát, jakou má historii odměňování.
Dále se vyžaduje od firem, aby nováčkům vyšly vstříc, pokud budou chtít vědět, jaká je ve firmě průměrná úroveň odměňování za stejnou nebo rovnocennou práci.
Kritéria používaná ke stanovení odměny a kariérního postupu musí být objektivní a genderově neutrální.
Směrnice má za cíl zvýšit transparentnost odměňování ve všech členských státech a zajistit dodržování principu genderové rovnosti.
Společnosti s více než 250 zaměstnanci musí proto každý rok předložit příslušnému vnitrostátnímu orgánu zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů v jejich organizaci.
Menší organizace předkládají zprávy jednou za tři roky. Povinnost podávat zprávy se nevztahuje na organizace, které zaměstnávají méně než 100 lidí.
Důraz je kladen na genderovou rovnost, a proto v případě, kdy zpráva odhalí v průměrných mzdových úrovních mezi muži a ženami rozdíl vyšší než 5 % a tento rozdíl nepůjde odůvodnit objektivními a genderově neutrálními kritérii, bude společnost povinna přijmout opatření.
Nyní záleží na rychlosti českého legislativního procesu. ČR má až tři roky na to, aby nové směrnici přizpůsobila své dosavadní právní předpisy.
Transparentnost odměňování: Jak je na tom vaše firma?
Firmy mají několik důvodů, proč vynechávají v inzerátech výši mzdy. Jedním z hlavních je flexibilita, která umožňuje přizpůsobit nabídku konkrétním kvalifikacím a zkušenostem lidí se zájmem o práci.
Tato strategie je také výhodná pro udržení nižších mezd mezi stávajícími lidmi ve firmě. Mzdová politika firem se často mění až v případě nedostatku uchazečů*ček či nařízení shora v podobě státní legislativy.
Firmy by měly zvážit větší transparentnost odměňování už nyní a zveřejňovat rozmezí nabízené mzdy ve svých inzerátech. Tento krok může přinést řadu výhod, včetně zvýšení zájmu kvalifikovanějších osob a urychlení náborového procesu. Transparentní mzdy rovněž posilují image firmy jako spravedlivého a otevřeného zaměstnavatele.
V budoucnu by transparentnost odměňování měla být považována za standard, který přispívá k rovnosti a spravedlnosti na pracovním trhu. Navíc se firmy nevyhnou větší otevřenosti, protože přijetí nové legislativy je jen otázkou času.
Chcete se přihlásit k odběru novinek?
