Termín „agile“ označuje určitý způsob myšlení, jakým můžeme přistupovat k vývoji softwaru. Neexistuje jediný možný přístup, který by fungoval ve všech případech, a proto agile zahrnuje různé metody a postupy. Co mají společného? Jsou v souladu se zásadami sepsanými v tzv. agilním manifestu.
Setkání ve Snowbird
V roce 2001 se uskutečnila porada v horském resortu Snowbird v Utahu, která významně ovlivnila vývoj agilní metodologie v softwarovém inženýrství a na které se zrodilo slovo agile.
Setkání svolal uznávaný počítačový vědec Kent Beck a zúčastnilo se ho 17 předních odborníků v oblasti softwarového vývoje. Diskutovalo se o různých metodologiích a přístupech k vývoji softwaru a hledalo se ideální společné řešení. Cílem bylo zefektivnění procesů vývoje softwaru.
Výsledkem diskuzí se stal Manifest agilního vývoje softwaru, který formuloval 4 základní hodnoty agilní metodologie:
- Klade větší důraz na jednotlivce a jejich interakce než na procesy a nástroje.
- Důležitější je funkční software než podrobná a vyčerpávající dokumentace.
- Oceňuje spolupráci se zákazníkem a přisuzuje jí významnější roli než vyjednáváním o smlouvě.
- Schopnost reagovat na změny má přednost před dodržováním plánu.
Manifest zdůraznil potřebu adaptability, efektivity a zaměření na spolupráci a potřeby zákazníka. Stal se natolik významným, že ovlivnil nejen softwarový průmysl, ale agilní metodika se rozšířila se i do dalších oblastí.
Agilní projektové řízení v roce 2024
Agile se zaměřuje na flexibilitu, spolupráci týmu a rychlou dodávku produktů. Základní principy vycházejí z manifestu, který byl vytvořen v roce 2001.
Jak začít a jaké novinky v agile přináší rok 2024? Položili jsme několik otázek našemu lektorovi, kterým je Ing. Martin Fiala. Má bohaté zkušenosti a 17letou praxi ve vedení globálních týmů.
Jaký je váš postoj k zavádění agilního přístupu ve firmách, které mají dlouhou historii s tradičními metodikami?
Můj postoj k zavádění agilního přístupu ve firmách, které mají dlouhou historii s tradičními metodikami, je opatrný a zároveň optimistický. Je zřejmé, že celý proces zavádění je křehký a vyžaduje pečlivé plánování a sladění s klíčovými metrikami firmy a způsoby sledování výkonu. Úspěch transformace závisí na způsobu, jakým je celá změna praktikována.
Pokud dojde k zavádění agilních principů pod tlakem a bez hlubokého porozumění celkovému konceptu, může to vést k povrchním změnám, které nebudou dlouhodobě udržitelné. Je důležité, aby zavádění agilních metod nebylo vnímáno jako slepé převzetí několika praktik bez pochopení jejich podstaty a přínosu pro konkrétní organizaci.
Klíčem k úspěšnému přechodu je zajištění, že všechny úrovně organizace jsou zapojeny do procesu a mají jasnou představu o tom, jaké výhody agilní přístup přináší. To zahrnuje důkladnou přípravu, školení a neustálou komunikaci, která pomáhá lidem rozumět, proč je změna důležitá a jak mohou přispět k jejímu úspěchu.
Zavádění agilního přístupu by mělo být prováděno postupně, s respektem k existující korporátní kultuře a procesům. Experimentování a přizpůsobení agilních metodik konkrétním potřebám firmy mohou vést k vytvoření hybridního modelu, který kombinuje to nejlepší z obou světů – agilnosti a stabilitu tradičních metod.
V neposlední řadě je pro dlouhodobou udržitelnost a pochopení výhod nezbytné, aby management aktivně podporoval změnu a byl připravený stát se jejím ambasadorem. Přístup „podpora ze shora dolů“ je klíčový, ale bez zapojení a přijetí změny na všech úrovních managementu se agilní transformace nemůže plně realizovat.
Jak jste řešil konkrétní výzvy v průběhu implementace agilních postupů, a co bylo nejdůležitější pro úspěch?
Během zavádění agilních postupů jsem často narazil na výzvy spojené s vytvořením a integrací vhodných metrik, které by kompatibilně doplnily stávající systémy a zároveň podpořily efektivní agilní přístup. Klíčem k úspěchu bylo důkladné porozumění agilní filozofii a metodám, spolu s pečlivou analýzou současného procesu doručování výsledků zákazníkům.
Zásadním krokem je uvědomění si existujících nedostatků na úrovni vrcholového managementu a uznání potřeby změny. Toto počáteční uvědomění sloužilo jako základ pro další kroky.
Následovalo školení klíčových osob a vytvoření skupiny takzvaných „change agentů“, kteří měli za úkol podporovat a prosazovat změnu v rámci organizace. Dalším krokem je výběr klíčového projektu, který by sloužil jako pilotní a pomohl by ilustrovat přínosy agilního přístupu a usnadnit jeho implementaci.
Pilotní projekt hodně napověděl o tom, zda v organizaci došlo k prvním změnám nezbytným pro přechod na agilní způsob práce. Tento proces zahrnoval revizi metrik, úpravu rolí a odpovědností a změnu přístupu managementu a týmů.
Změny v těchto oblastech byly klíčové pro úspěšnou transformaci na agilní metody a pro zajištění, že agilní způsob práce bude v organizaci udržitelný a efektivní.
Veškerý obsah v užitečném formátu. Rozhovory, články, life hacky a tipy ze světa businessu i korporátů na našem Instagramu.
Pojďte se připojit!
Jak jste se vyrovnával s odporem vůči změně ze strany členů týmu nebo vedení firmy při implementaci agilních postupů?
V takových situacích jsem klíčově uplatňoval principy změnového managementu. To zahrnovalo aktivní zapojení klíčových lidí, vytvoření agile koučů, plán školení a postupné implementace přechodu z pilotního projektu na ostatní projekty.
Důležité bylo také definovat role a odpovědnosti v rámci metodiky SafeAgile, což pomohlo odstranit překážky, neustále pracovat s členy týmu, spojovat je a důsledně sledovat výsledky na pilotním projektu, který ukázal, že je možné řídit inkrementálně a zkrátit čas vývoje s ohledem na doručení MVP na trh.
Jaké aktuální trendy v této oblasti vnímáte jako klíčové?
Klíčové trendy v oblasti projektového řízení zahrnují plné zapojení zákazníka, personalizaci, rychlé inkrementální doručení produktů na trh, okamžitá implementace zpětné vazby od klíčových zákazníků do vývoje, pravidelné aktualizace dlouhodobých roadmap.
Také stále větší využívání umělé inteligence pro analýzu dat zákazníků a jejich implementaci do vývoje je důležitým trendem.
Covidová situace ukázala, že týmy mohou být efektivní, pokud se organizace zaměří i na jednotlivce a umožní jim pracovat v prostředí, kde se cítí dobře. Jsou pak více zapojeni do projektu a lépe se vyrovnávají se stresem.
Zaujaly vás odpovědi?
Jestli vás zajímá agile a chcete se dozvědět víc, přihlaste se na kurz Projektové řízení. Ing. Martin Fiala se s vámi podělí o svoje poznatky. Jeho zkušenosti jsou cenným zdrojem pro každého, kdo chce agile lépe pochopit a smysluplně implementovat.
Agilní projektové řízení využijete při vedení projektů a týmů a dosáhnete díky němu větší efektivity a flexibility.
Chcete se přihlásit k odběru novinek?
