Empirie jako základ agilních metodik | Laba Czech ✌
Blog
if locale != request.locale

Hledat

obsah

Empirie jako základ agilních metodik

V centru agilního dění jsou empirické procesy. Transparentnost, kontrola a adaptace.

830-350-12-646cda4f8e265275400430.webp

Agilní metodiky pro vývoj produktu ve světě rychlých změn potřebujeme. Využívají totiž principy empirie.

Moderní svět se vyznačuje velkou mírou nejistoty. Můžete se setkat i s označením VUCA. Připravte se na volatilitu, nejistotu, složitost a nejednoznačnost. Když chcete řídit projekty v tomto prostředí, potřebujete nástroje, které s takovými podmínkami počítají a jsou na ně připraveny.

Hnutí Agile přineslo revoluci v přístupu k řízení projektů a vývoji softwaru. Jádrem této revoluce a hluboké transformace byl právě princip empirie. Tedy myšlenka, že veškeré myslitelné znalosti jsou odvozeny ze zkušenosti (empirie) a že všechna rozhodnutí by měla být založena na pozorovaných skutečnostech. Zároveň však vzhledem k okolním podmínkám není možné všechny okolnosti vývoje určit předem.

Dnes se dozvíte, proč je právě empirický přístup tím, co potřebujeme, abychom v nejistotě dokázali řídit projekty.

Jak chápat empirismus z pohledu agilních metodik? 

Empirismus je filozofický směr, který byl založen už v 16. století. Zrodil se jako reakce na racionalismus, který považoval za jediné kritérium pravdy lidský rozum a abstraktní myšlení. Empirismus naopak vyzdvihuje význam zkušenosti a učení. Anglický filozof John Locke v 17. století definoval empiristickou epistemologii, ve které pojednává o tom, že všechny pojmy, znalosti i mravní zásady člověk získává skrze zkušenost v průběhu života.

Jak ale tyto principy souvisejí s agilní metodikou řízení projektů? Proč je pro nás empirický přístup stěžejní i dnes? Odpovědi hledejte ve způsobu, jakým agilní metody pracují s fenoménem změny.

Empirismus zdůrazňuje roli důkazů a reálných zkušeností při vytváření myšlenek. V případě agilních technik se tento empirický přístup promítá do iterativního způsobu řízení projektu. Oproti tradičním metodám vodopádového typu, kdy projekt probíhá na základě předem určeného plánu, tady se další postup řídí reálnými a aktuálními požadavky. 

Výhoda je jasná. Firma produkt vyvíjí v souladu s potřebami trhu. Zvyšuje tak svou konkurenceschopnost a její produktové portfolio je vždy aktuální.

Doporučujeme přečíst:

0f4e4842-ba58-41f3-ab49-65f530b55d98-6454b53f13d92606229618.png

10 důležitých soft skills + 3 tipy z praxe

Číst

Empirické procesy v agilních metodikách

Agilní metodiky jsou na empirii doslova závislé. Když se budeme bavit konkrétně o metodice Scrum, ta obsahuje tři klíčové empirické faktory: transparentnost, kontrolu a adaptaci.

  • Transparentnost

Všechny informace o projektu by měly být dostupné všem, kteří se na něm podílejí. Jde o podporu otevřené komunikace a spolupráce mezi všemi členy týmu napříč celou organizací. 

  • Kontrola

Pravidelné kontroly a revize slouží k tomu, aby projekt byl stále aktuální. Posuzuje se momentální stav, pokrok, výkonnost týmu i případné odchylky od plánovaného výsledku.

  • Adaptace

Jde o iterativní proces. Pokud kontrola odhalí nějaká rizika nebo nesrovnalosti, tým upraví strategie i plány tak, aby problém vyřešil. Zahrne všechny nové požadavky a projekt je v důsledku toho stále aktualizovaný.

Empirie jako cesta rychlé změny   

Menší objem vyčerpávají dokumentace a více hmatatelných výsledků. Agilní metodologie preferují fungující produkt a reálnou týmovou spolupráci před stohy dokumentů nebo pouhými procesy a nástroji. 

Díky empirickým procesům se týmům daří zvládat nepředvídatelnost a složitost projektů moderního světa. Výsledkem je efektivní řízení změn a vždy aktuální produkt. 

Především v technologických oborech nemáte dnes často jinou možnost. Podmínky a požadavky na produkt se mění tak rychle, že by použití tradičních vodopádových technik u časově náročných projektů zákonitě vedlo k zastarání produktu ještě před jeho uvedením na trh.

Pro dobrý produkt – škoda. Pro byznys – doslova tragédie. Investované finance i práce týmu by bez využití empirického přístupu mnohdy přišly vniveč.

Veškerý obsah v užitečném formátu. Rozhovory, články, life hacky a tipy ze světa businessu i korporátů na našem LinkedIn profilu.
Pojďte se připojit!

Neempirické přístupy: kde nacházejí uplatnění?

Pro vyváženost je třeba dodat, že neempirické přístupy se v rámci řízení projektů i v dnešní době používají. Uvedení případů, kdy nedochází k empirickým procesům, vám může pomoci důkladněji pochopit rozdíl mezi agilními a klasickými metodami.

  • Vodopádový model

Používá se u projektů s dobře definovanými požadavky, kde nepředpokládáme, že během životního cyklu projektu dojde ke změnám. Tradiční přístup počítá s pevně stanoveným plánem a jasně definovanými fázemi (analýza požadavků, návrh, implementace, testování, nasazení a údržba). 

  • Metoda kritické cesty (CPM)

Technika se zaměřuje na plánování a kontrolu časového harmonogramu projektu. V této metodice jde o algoritmus nalezení kritické cesty.

  • Program Evaluation and Review Technique (PERT)

Metoda používaná k plánování a kontrole času a zdrojů v projektu. Podobně jako CPM, PERT identifikuje kritickou cestu projektu, navíc ale zahrnuje analýzu rizik a pravděpodobností pro odhad doby trvání jednotlivých aktivit.

  • Prince2 (Projects in Controlled Environments)

Strukturovaná metoda projektového řízení, která se zaměřuje na organizaci, řízení a kontrolu projektů.

Shrnutí výhod

Empirický proces dává týmům možnost činit informovaná rozhodnutí a přizpůsobovat své strategie a kroky na základě toho, co se skutečně děje, a ne toho, co bylo původně plánováno. Tato agilita se promítá do vyšší produktivity, kvalitnějších produktů a vyšší spokojenosti zákazníků.

Empirické principy však ovlivňují i procesy mimo projektové řízení. Zavedením empirického myšlení do organizační kultury mohou podniky podpořit kulturu neustálého učení a zlepšování. Takové opatření podporuje inovace, odolnost a schopnost orientovat se ve změnách – vlastnosti, které jsou klíčové pro dlouhodobý obchodní úspěch.

V konečném důsledku je empirický přístup k řízení projektů investicí do budoucnosti firmy. Podnik si zachová svou konkurenceschopnost ve světě, kde je změna jedinou konstantou. To je zároveň i podstata agilních metodik, proto je empirický proces jejich základem.

Cesta projektového řízení se neustále vyvíjí a přizpůsobuje, její aktéři se neustále učí. Když přijmeme empirii, přebíráme řízení pevně do svých rukou a pohybujeme se po cestě vývoje se vždy aktuální mapou.

V neúnavné snaze o dokonalost nás každý krok vpřed, každé přizpůsobení a každá zpětná vazba posouvají blíže k projektovým cílům. To je síla empirie v řízení projektů – iterativní proces.

Prozkoumejte sami

Pokud vás agilní techniky zajímají, nahlédněte rovnou do zdrojových dokumentů. Nemusíte se obávat zbytečné omáčky. Stejně jako agilní techniky samotné, také oficiální dokumenty jdou rovnou k věci a vyhýbají se zbytečnostem.

Na tomto odkazu najdete oficiální průvodce metodologií Scrum. Na tomto webu zase objevíte Manifest agilního vývoje.

Chcete se přihlásit k odběru nových článků?

Jeden e-mail s nejlepším obsahem týdne. Přihlaste se k odběru, aby vám nic neuniklo.
Děkujeme za přihlášení k odběru!