Výzkum amerických neurofyziologů ukázal, že naše paměť je schopna uložit petabajty (nebo 1 000 terabajtů) dat. To je desetkrát více, než se dříve předpokládalo.
Na světě existují lidé, kteří nikdy nic nezapomenou – tento jev se nazývá hyperpaměť. Ti, kteří tímto vzácným syndromem trpí (například americká spisovatelka Jill Price), si pamatují celý svůj život do nejmenších detailů. Obranný mechanismus, který vytěsňuje negativní emoce a vzpomínky z paměti, prostě nefunguje.
U většiny lidí však s přibývajícím věkem dochází k přirozeným změnám v mozku a nervovém systému a k úbytku nervových buněk – vědecky se tomu říká atrofie. Nervové buňky začínají přenášet informace pomaleji než dříve. Pojďme se dozvědět, jaké návyky byste měli začít dodržovat nyní, abyste podpořili svůj mozek.
Zvyk č. 1: Začněte milovat křížovky
Výzkumníci z Kolumbijské univerzity a Dukeovy univerzity získali 107 dobrovolníků v průměrném věku 71 let a požádali je, aby po mnoho týdnů luštili křížovky nebo hráli počítačové hry.
Po 78 týdnech experimentu prošli účastníci testy. Ukázalo se, že ti, kteří luštili křížovky, měli ve srovnání s hráči videoher lepší paměť a další kognitivní procesy.
Zvyk č. 2: Čtěte si pro radost
Výzkumníci z Illinois (USA) ve spolupráci s místní knihovnou zjišťovali, co má lepší vliv na paměť starších lidí: zda čtení, nebo logické hry.
První skupina respondentů obdržela tablety s hádankami a druhá skupina obdržela výběr knih, o kterých se výzkumníci domnívali, že by účastníky mohly zajímat. Po dobu 8 týdnů si starší lidé ve volném čase hráli nebo četli, poté vědci opět testovali jejich kognitivní funkce.
Ukázalo se, že u skupiny, která četla knihy, došlo k výraznému zlepšení paměti ve srovnání s těmi, kteří řešili hádanky.
Zvyk č. 3: Spěte dostatečně, ale ne déle než 7 hodin
Existuje jasná souvislost mezi nedostatkem spánku a rizikem demence. K tomuto závěru vědci došli na základě rozsáhlé studie, které se zúčastnilo více než 8 000 Britů starších 50 let.
Respondenti, kteří spali méně než 6 hodin, měli o 30 % vyšší pravděpodobnost, že budou trpět demencí, než ti, kteří spali 7 hodin denně.
Jeden ze spoluautorů studie, Mathieu Vandenbulcke, se domnívá, že jedním z důvodů je to, že mozek nemá čas se během krátkodobého spánku „vyčistit“.
To neznamená, že musíte spát příliš dlouho, abyste dali svému pomyslnému „úklidovému týmu“ více času. Vědci došli k závěru, že pro lidi středního a vyššího věku je ideální 7 hodin spánku. Ti, kteří spí přibližně 7 hodin, mají méně příznaků úzkosti a deprese a dosahují lepších výsledků v kognitivních testech. Lidé, kteří spali výrazně méně nebo více, dosahovali v testech horších výsledků.
Je však třeba poznamenat, že každý organismus je individuální a rychlost spánku se může lišit.
Lidé, kteří pravidelně nespí, nakonec mají:
- Snížené kritické myšlení
Například lidé, kteří jsou neustále nevyspalí, si na tento stav zvyknou a nejsou schopni kriticky posoudit, jak moc je spánek ovlivňuje. Je to podobné, jako když si člověk po několika sklenkách vína myslí, že je dostatečně střízlivý na to, aby mohl řídit, ale ve skutečnosti je jeho reakční doba pomalejší. Pozor, spoiler: nedostatek spánku má stejný vliv na kvalitu řízení. Podle studie Harvard Medical School je ospalost za volantem jednou z příčin každé páté dopravní nehody.
- Problémy s bdělostí a epizodickou pamětí
Vědci také zjistili, že tento účinek nezmizí ani po několika nocích kvalitního odpočinku. Plán „vyspat se přes víkend“ tedy nefunguje.
Veškerý obsah v užitečném formátu. Rozhovory, články, life hacky a tipy ze světa businessu i korporátů na našem LinkedIn profilu.
Pojďte se připojit!
Zvyk č. 4: Zdřímněte si během dne
Vědci z University College London a University of Republic (Uruguay) zkoumali údaje téměř 400 000 lidí ve věku 40 až 69 let. Cílem bylo pochopit, jak povrchní spánek nebo zdřímnutí ovlivňuje funkci mozku.
Při testech vědci zjistili příčinnou souvislost mezi podřimováním a větším celkovým objemem mozku. Zvyk krátkodobého povrchního spánku totiž zpomalil zmenšování objemu mozku – tedy jeho stárnutí – o 2,6 až 6,5 roku.
Nezapomeňte však, že záleží na délce spánku. Doporučuje se 30–90 minut spánku, aby byl prospěšný, ale cokoli nad tuto dobu může způsobit problémy se schopností myslet a vytvářet si vzpomínky.
Zvyk č. 5: V noci noste masku na spaní
Výzkumný tým z univerzit ve Spojených státech, Skotsku a Itálii oznámil výsledky dvou experimentů, které provedl se 122 lidmi.
Účastníci, kteří měli během spánku na očích masku, měli lepší epizodickou paměť a bdělost a snáze zvládali testy, které měřily propojení slov a trvalou pozornost. Výzkumníci se domnívají, že to může být způsobeno tím, že účastníci s maskou tráví více času v hlubších fázích spánku, protože nejsou rušeni okolním světlem.
Zvyk č. 6: Zlepšete osvětlení
Studie Michiganské univerzity dokazuje, že práce při tlumeném světle může změnit strukturu mozku a poškodit schopnost zapamatování.
Neurovědci zkoumali, zda kvalita světla v okolí laboratorních potkanů ovlivňuje jejich paměť. Konkrétně jasné světlo jako za slunečného dne a tlumenější zářivkové světlo jako v běžné kanceláři.
Ukázalo se, že špatné „kancelářské“ osvětlení snižuje rozumové schopnosti zkoumaných zvířat o 30 %. Zároveň si krysy hůře vedly i v prostorových úlohách, které předtím trénovaly.
Zvyk č. 7: Chůze pozpátku
Bylo by zajímavé vědět, co přesně vedlo vědce k nápadu na tento experiment, ale faktem je, že londýnští vědci prokázali, že chůze pozpátku pomáhá vyvolat vzpomínky.
Když se snažíte něco si vzpomenout, někdy vám pomůže přemýšlet o příběhu pozpátku. A když něco ztratíte, lidé vám radí, abyste šli po stopách od posledního k prvnímu. Ale až donedávna se zřejmě nikdo nepokusil empiricky ověřit, zda chůze pozpátku nějakým způsobem zlepšuje paměť – nebo proč by vůbec mohla mít nějaký účinek.
Tým vědců z Ramptonské univerzity v Londýně se to tedy rozhodl vyzkoušet a zjistil, že pohyb pozpátku skutečně pomáhá paměti.
Bylo provedeno celkem 6 experimentů: tři, při nichž se účastníci pohybovali dopředu a snažili si něco zapamatovat, a tři, při nichž se pohybovali dozadu. Paměť se výrazně zlepšila, když se lidé pohybovali dozadu.
Autoři studie to nazvali „mnemotechnickým efektem cestování v čase“: pohyb zpět, a to jak fyzicky, tak imaginárně (když si člověk v hlavě jakoby „přetáčí“ události nebo si představuje, že jde pozpátku), zlepšuje paměťové funkce.
Zvyk č. 8 (překvapení): Čištění zubů
U lidí se špatným stavem ústní dutiny je vyšší pravděpodobnost vzniku demence – k tomuto závěru došli vědci z Yan-Ming Zhao Tung National University na Tchaj-wanu.
Zha-Shu Lin, hlavní autor studie a profesor zubního lékařství, řekl:
„Většina systematických přehledů shodně dospěla k závěru, že ústní mikrobiom (‚ekosystém‘ mikroorganismů) má negativní vliv na demenci.“
Bylo zjištěno, že pravidelné čištění zubů může snížit riziko vzniku demence o více než čtvrtinu. Vědci upozorňují, že lidé s méně než 20 zuby jsou ohroženi více. Je u nich o 26 % vyšší pravděpodobnost vzniku kognitivních problémů, které mohou vést k Alzheimerově chorobě.
Již v roce 2011 zjistili další vědci jasnou souvislost mezi ústní hygienou a neurodegenerativními poruchami, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba a demence.
Podle vědců spočívá problém v infekcích způsobených ústními bakteriemi. Na svou obranu tělo produkuje zánětlivé proteiny a přesměrovává je do krevního oběhu. Tyto bílkoviny však končí také v mozku, kde způsobují problémy.
Zvyk č. 9: Fyzická aktivita jako hnojivo pro mozek
Chůze, tanec, plavání nebo jakýkoli jiný sport je prospěšný nejen pro vaše tělo, ale také pro váš mozek.
Studie rozdělila 150 starších lidí do dvou skupin. Jedna skupina prováděla třikrát týdně středně intenzivní trénink a druhá skupina prováděla protahovací cvičení. Rok po zahájení experimentu vědci zaznamenali významný rozdíl v hipokampu (oblast mozku důležitá pro zpracování informací a paměť) účastníků. Objem hipokampu se tak zvětšil u osob, které cvičily třikrát týdně. Tito respondenti také dosahovali lepších výsledků v paměťových testech. Zároveň se hipokampus zmenšil u skupiny, která se věnovala strečinku.
Vědci se domnívají, že růst hipokampu je částečně způsoben produkcí neurotrofického faktoru odvozeného od mozku (BDNF) během fyzické aktivity. Tato látka je důležitá pro tvorbu nových buněk a pro udržování spojení mezi mozkovými buňkami. Někdy se BDNF také nazývá „hnojivo pro mozek“. Tentýž BDNF pomáhá předcházet a zmírňovat příznaky deprese.
Zvyk č. 10: Přestaňte snít o důchodu
Sníte o tom, že budete „spát v důchodu a nic nedělat“? To je nejrychlejší cesta ke stárnutí mozku. Vědci z Binghamtonské univerzity analyzovali údaje o milionech čínských pracovníků: těch, kteří odešli do důchodu v rámci státního programu, a těch, kteří ve stáří pokračovali v práci.
Údaje byly překvapivé: nový vládní program, který umožnil dřívější odchod do důchodu, ve skutečnosti urychlil stárnutí lidí. Jejich kognitivní schopnosti slábly. Druhá skupina respondentů si zároveň zachovala vyšší úroveň kognitivních funkcí – i když upravenou o věk.
Jeden ze spoluautorů studie, Plamen Nikolov, upozorňuje, že odejít do důchodu a nic nedělat, nepoužívat mozek, znamená přivodit si trpké následky. Vědec přirovnává proces stagnace mozku k rezavění. Mimochodem, tento důchodový program měl negativnější dopad u žen.
