Agile je žádaný - dočasný trend nebo dlouhodobý přístup v projektech? Lze agilní metodiky označit za nový podnikový standard? Budou znalosti v této oblasti použitelné i za několik let?
K odpovědi nás přivádí Artem Bykovets, generální ředitel a agilní kouč ve společnosti Simplesense. Artem transformoval procesy ve společnostech INTERTOP, Nash Format, Competera, ProZorro, McDonald's Ukraine a Rozetka a je držitelem certifikátů CAL-1 (ScrumAlliance), CLP by LeSS.works, PSM I (Scrum.org) a KMP1 (LKU). S agilním řešením pracuje od roku 2010.
Co je Agile?
Agile je filozofie agilního vývoje produktů. Tato metodika umožňuje firmám větší přizpůsobivost, zefektivňuje procesy a nezatěžuje tým. Hlavním měřítkem agilních metod je fungující produkt.
Agilní přístupy omezují vývoj na řadu krátkých cyklů (iterací) v délce 1-3 týdnů. Zákazník přijímá výsledky každé iterace a navrhuje úpravy, po kterých tým produkt zdokonaluje.
Existují různé agilní metodiky nebo rámce (framework) řízení projektů: Scrum, Kanban, Extrémní programování (XP) a další. Liší se délkou iterací a principy hodnocení úloh. Kromě toho se v určitých fázích práce vyplatí používat různé metodiky.
Například na začátku projektu je lepší používat Scrum, umožňuje přesnější termíny vydání a úzkou komunikaci s týmem. Kanban se nejčastěji zavádí pro podporu hotového výrobku - v tomto případě je méně komunikace a úkoly přicházejí v náhodném pořadí.
Nicméně všechny agilní metodiky mají 4 klíčové hodnoty, které v roce 2001 odvodili autoři Manifestu agilního vývoje, odborníci na vývoj softwaru. Podle nich právě tyto zásady přispívají k úspěchu projektů:
#1. Lidé a interakce mezi nimi jsou důležitější než procesy a nástroje.
#2. Vytváření vztahů se zákazníkem je důležitější než sjednávání smluv.
#3. Pracovní produkt je důležitější, než vyčerpávající dokumentace.
#4. Reakce na změny je důležitější, než dodržování původního plánu.
Kde se používá Agile
Podle průzkumu Organize Agile 2020 téměř polovina společností v 19 zemích používá agilní metodiky tři roky nebo déle. Patří mezi ně společnosti Apple, Adobe, Microsoft a Procter & Gamble.
Zpočátku se Agile používal v odvětví IT: 71 % společností jej využilo k urychlení vývoje softwaru a 63 % k vytvoření týmu, který by mohl pružně reagovat na měnící se priority. 51 % organizací použilo Agile ke zvýšení celkové produktivity a 26 % ke snížení nákladů na projekt.
Dnes se tento přístup uplatňuje v oblasti správy vozidel a zařízení (12 % společností), marketingu (7 %), lidských zdrojů (6 %) a prodeje (5 %).
Proč jsou agilní specialisté žádaní
Artem: „Agile a jeho rámce (farmework) jsou alternativou k tradičním metodám řízení vývoje. Agilní metodiky umožňují vytvářet adaptivní procesy. Další důraz v agilním přístupu je kladen na kvalitní výsledek s vysokou rychlostí výstupu (produktivita), nikoli na využití zdrojů a času pracovníků (efektivita).“
Agilní specialisté poskytují společnosti:
- vysokou rychlost uvolňování projektů díky efektivnímu rozdělení týmů a rychlé komunikaci
- dobrý a snadno udržovatelný kód
- vysokou kvalitu výrobků
- uživatelské potěšení z používání produktu - pomocí agilních metod vznikají programy, které jsou uživatelsky přívětivé a snadno se používají
- optimalizaci pracovní doby - v efektivním agilním týmu se snižuje počet "přesčasů"
Je Agile dočasný trend nebo dlouhodobý přístup?
Artem: „Manifest agilního vývoje, Agile Manifesto, byl podepsán před 20 lety. Scrum, nejpopulárnější agilní rámec (framework), oslavil v roce 2020 25 let a XP - extrémní programování - 41 let.
Agile vděčí za svůj původ a ideologii Lean neboli štíhlému přístupu a dalším spisům, které vznikly v rámci vývoje managementu. Pro mě je tedy Agile dalším kolem evoluce v řízení organizací.“
Třetina společností, které se v roce 1970 dostaly na seznam Fortune 500, v následujících 13 letech ukončila činnost. Tradiční hierarchické organizace, které nepřijímají agilní metodiky a neinovují, se snaží udržet krok s dnešním tempem. A tempo, jakým tyto společnosti ztrácejí vedoucí pozice, se více než zdvojnásobilo.
Lze tedy tvrdit, že poptávka po agilních metodikách bude jen růst. Do roku 2020 již 71 % společností zavedlo Agile. 98 % z nich tvrdí, že pomohl zvýšit produktivitu, a 60 % organizací tvrdí, že agilní přístup přinesl růst příjmů.
Artem: „Covid-19 také zdůraznil důležitost rychlé přizpůsobivosti. Společnosti, které se přizpůsobily nové realitě, si udržely a znásobily své příjmy.“
Klíčové dovednosti agilního specialisty
Artem: „Důležitá je hluboká znalost filosofie a dlouholetá práce s agilními frameworky (Scrum, XP, Kanban, LeSS, Nexus, DevOps, Design Thinking a další). Zkušenosti s transformací firem jsou žádoucí, mohou být v různých rolích: vývojář, Scrum-master, produkt“.
Agile specialista navíc doporučuje, aby se rozvíjely tyto dovednosti:
- Facilitace - schopnost vést produktivní pracovní schůzky a zapojovat zaměstnance do diskusí.
- Koučování - spolupráce s klienty při uvolňování osobního a profesního potenciálu.
- Koučování a vzdělávání - od zpráv po interaktivní skupinové workshopy. A schopnost vysvětlit složité věci jednoduchými slovy.
- Poradenství - práce se zapojením týmů a TOPů.
- Aplikace různých stylů vedení, schopnost pracovat s jakýmikoliv týmy, zakládat je a přebudovávat.
- Organizační design - pochopení toho, k čemu slouží různé principy organizační struktury a budování týmů (funkční nebo multifunkční, stálé nebo projektové).
- Product Management - techniky a nástroje pro řízení vývoje produktu: stanovení priorit, popis a dekompozice úkolů, očekávání a řízení rizik.
- Lifelong learning - renomovaní odborníci se nepřestávají učit, což je pro agilního profesionála jedna z klíčových soft skills.
Jak vytvořit tým podle agilních principů
Artem: „Agilita je kultura. Tento přístup nelze zavést pomocí několika školení nebo najmutím agilního ředitele. Je to jako zavést od pondělí zdravý životní styl pro všechny zaměstnance úřadu – lidé zpočátku kroutí hlavou, poté začnou aktualizovat své CV.
Moje rada zní:
#1. Odpovězte na otázku: Proč potřebujeme Agile? Jaké změny a investice jsme ochotni provést?
#2. Proškolte zaměstnance - nejlépe většinu zaměstnanců, od nejvyšších až po první linii - v základech toho, co je to "být agilní" a jaké přístupy a nástroje jsou k dispozici pro agilní práci. Dále je třeba shromáždit zpětnou vazbu a uspořádat brainstorming, abyste pochopili, které z nabytých znalostí a nástrojů je společnost připravena ihned implementovat.
#3. V dalším kroku vytvořte "nové týmové uspořádání" a jasně definujte:
- O co společnost usiluje? Například zkrátit dobu potřebnou k vývoji nového produktu při zachování vysoké kvality. Nebo přesunout tým na dálku bez ztráty produktivity zaměstnanců.
- Kdo je za co zodpovědný? Například: top manažeři - řízení týmu, Agile-kouč - školení, adaptace a znovusložení týmů, produktoví manažeři - analýza trhu, propagace produktu, plánování KPI.
- Jaká jsou rizika a potenciální konfliktní místa a jak je bude společnost řešit?“
Například špatná komunikace v týmu vede k nepochopení účelu projektu a role každého z nich při vývoji produktu. Řešením může být pořádání každodenních schůzek. Mimochodem, takové schůzky jsou v agilním přístupu běžnou praxí. Schůzky netrvají dlouho, protože všichni účastníci povstanou a hovoří o tom, na čem pracují a s jakými problémy se potýkají.
Artem: „Je důležité si uvědomit, že bez transparentnosti je nepravděpodobné, že by se vám podařilo vybudovat agilní organizaci - lidé budou jen hrát role. Kromě toho musíte znát pravidla hry a dodržovat je. Je to jako s pravidly silničního provozu: pokud všichni jezdí podle stejných pravidel, je velmi malá pravděpodobnost nehody.“
Jak podněcovat nápady a rozhodnutí v týmu
Artem:
#1. „Aplikujte přístup CX (Customer Experience) na zaměstnance a studujte jejich životní cestu (Employee Journey Mapping). Proveďte rozhovory a porovnejte odpovědi:
- ti, kteří přinášejí řešení nebo naopak problémy
- ti, kteří dříve nabízeli nápady, ale přestali je nabízet
- nováčci a „starousedlíci“
#2. Odměňte požadované chování - finančně, psychologicky, povýšením, větší samostatností v budoucích projektech.
#3. Změňte vzorce, které jsou ve firmě nežádoucí. K tomuto účelu lze použít formu korektivní zpětné vazby“.
Co si přečíst o agilním řízení a řízení projektů:
- Henrik Kniberg, "Scrum and XP from the Trenches" a jeho "Kanban and Scrum — Making the Most of Both
- Eric Ries, The Lean Startup
- Jeff Patton, Mapování uživatelských příběhů: Objevte celý příběh, vytvořte správný produkt
- Luis Gonçalves a Ben Linders, Získávání hodnoty z agilních retrospektiv
- Jeffrey Liker, The Toyota Way
- Jeff Sutherland, Scrum: Umění udělat dvojnásobek práce za polovinu času
- Lyssa Adkins, Koučování agilních týmů
- Jürgen Appelo, Management 3.0
