Každý ve svém životě nějaká rizika vnímá, někdo více, jiný je potlačuje. Každý je nějakým rizikem ohrožován, někdo vnímá rizika okrajově, jiný je nevidí. Je to jako v šachu, kdy musíte uvažovat dopředu a zvážit všechny varianty.
Dnes jsme vyzpovídali experta z oblasti řízení rizik. Radek pracuje jako Risk manager ve společnosti Argeus, s r. o.
Radek se rozhodl spolupracovat s platformou Laba a stane se lektorem kurzu Krizový manažer, ve kterém vám předá své zkušenosti a tipy ze své bohaté praxe.
Co obnáší řízení rizik?
Jedná se o multidisciplinární obor. Vždy je potřebné vnímat, co je cílem řízení rizik. Každá společnost nebo podnikatel vnímají, že jejich podnikání je vystaveno řadě rizik, která právě působí, anebo mohou působit na jejich aktivity. Takže každá zodpovědná instituce, nebo jedinec má snahu, aby klíčová rizika nezničila jejich byznys. Základním cílem je o rizicích přemýšlet předem, to znamená snažíme se řešit dané riziko ex ante, a nikoliv až když riziko na nás dopadne v celé své šíři, a stojíme před dopadem rizika v plné síle. Takže řízení rizik není o tom, jak hasit požár, ale snažíme se najít taková opatření proti možnému riziku, aby k požáru nedošlo.
Řízení rizik pomáhá k tomu, aby případný dopad byl na nás co nejmenší, ideálně s co nejnižší mírou pravděpodobnosti výskytu daného rizika. Pokud někdo řeší rizika až ve stavu ex post, to znamená, že může někdo konstatovat: „a zase nás postihla nějaká událost, katastrofa, a co s tím budeme dělat…“, tak takový jedinec, nebo společnost rozhodně svá rizika nevnímá, a vůbec se nedá hovořit o tom, že se snaží svá rizika řídit.
Řízení rizik je o prevenci, obnáší nalezení slabých míst, a nalezení řešení, aby firma byla lepší než jejich konkurent.
Dá se aplikovat i v reálném životě mimo práci?
Určitě. Každý z nás se snaží v normálním životě svá rizika nějakým způsobem řešit. A děje se tak, aniž by každý jedinec byl risk manažerem, nebo podobným specialistou. Většina lidí je ve svém soukromém životě odpovědná, a uvědomuje si řadu rizik a hrozeb, které kdyby se naplnily, tak by jejich život byl posléze komplikovanější. Možná to zní až absurdně, ale spoustu rizik každý člověk si řeší intuitivně, aniž by to vnímal jako řízení rizik.
Představte si situaci, že jste chodec, a chcete vstoupit na rušné křižovatce na přechod, a dostat se na druhou stranu. Standardně se chodec rozhlédne vlevo, vpravo, pozoruje situaci na komunikaci, a po vyhodnocení, které se odehraje v jeho hlavě ve velice krátké době se rozhodne, že přejde na druhou stranu. To znamená že mezi tím si vyhodnotil chodec spoustu rizik, a hrozeb, které jsou spojeny s překonáním této běžné situace, kterou realizujeme několikrát za den. A nikdo z nás si neříká, teď jsem vyřešil nějaké riziko. Když se budeme bavit o jiných rizicích, která spočívají například v investování, tak si většina z nás uvědomuje, že pracuje s nějakým disponibilním množstvím peněz, které může například po výplatě během měsíce utratit. Asi se shodneme v tom, že většina osob zvažuje, kolik peněz, a na co vydá. Takže si ve svém běžném životě rozmýšlí investiční riziko, dále riziko svého vlastního cash flow, kreditní riziko protistrany (což například znamená že uvažuje jakou částku si vyčlení jedinec nebo rodina na spoření, a do které bankovní instituce tyto prostředky vloží).
Rizika jsou spjata například i s takovými rozhodnutími, jako je výběr správného a spolehlivého, a z hlediska ceny příznivého dodavatele energií pro domácnost. Většina současné společnosti vnímá vysoké náklady spojené s dodávkou elektřiny, plynu, tepla do domácnosti. Každá rodina, která si vybrala dodavatelé zmíněných komodit, by měla určitý risk management v této oblasti realizovat. Proč? Minimálně z toho důvodu, aby případné rozhodnutí, výběr správného dodavatele ve vhodném období, zahrnovalo také ošetření rizik, která se mohou stát pro řadu domácností v dnešním období černou můrou. Mohu zvolit nespolehlivého dodavatele, který za krátkou dobu oznámí, že mi již nasmlouvanou komoditu nemůže dodávat, nebo mi bude neustále oznamovat novou cenu dodávané energie. Ovšem, pokud všechna zmíněná rizika správně vyhodnotím, tak mám šanci si zvolit takového dodavatele, který splní mé představy z pohledu rizika kredibility, akceptovatelné ceny a doby, po kterou jsem schopen sjednanou cenu uhradit.
Jakým způsobem se rizika nejefektivněji řídí? Jak jim můžeme předcházet?
Je zde jeden důležitý předpoklad, a to že o možných rizicích víme, že jsme schopni tato rizika vnímat, a analyzovat. Teprve v této fázi se můžeme posunout dál a můžeme se pokusit potenciální rizika ošetřit. A právě způsob a hloubka ošetření zmíněných rizik nám dává slušnou šanci hovořit o tom, že daná rizika efektivně řídíme. Před chvílí jsem zmínil příklad, že by bylo vhodné si vyhodnotit rizika, kam uložit například své volné peněžní prostředky.
Asi si vzpomenete na události z jara tohoto roku, kdy zkrachovala jedna z bank, do které uložili své úspory občané, ale i firmy, a veřejná správa. Otázkou je, zda ti, kteří svěřili své úspory do zmíněné banky, se pokusili nějakým způsobem se zamyslet nad souvisejícími riziky. Možná, že běžný občan si své riziko řeší tím způsobem, že ví o skutečnosti pojištění vkladů do výše ekvivalentu 100 000 €. A tím si například hypotetický pan Novák sám sobě odpoví na otázku, zda riziko kredibility banky má pro něj smysl řešit, či nikoliv. Pokud jeho míra úspor nepřesahuje zmíněný ekvivalent cca 2,5 milionů korun, tak si může říci, že riziko úpadku finanční instituce za něj vyřeší Garanční systém finančního trhu, a nevadí mu s tím spojené komplikace. Naproti tomu by společnost, firma, nebo organizace, která disponuje řádově násobky částky, která není krytá Garančním systémem finančního trhu, musí řídit i rizika související s bankou, kde jsou deponovány významné finanční prostředky.
A jak můžeme předcházet těmto rizikům?
Právě díky analýze rizik, následnému rozhodnutí, zda dané riziko akceptujeme, nebo ho nějakým způsobem budeme řešit, nebo dané riziko přeneseme na někoho jiného, například prostřednictvím pojištění na pojišťovnu, tak hledáme všemi těmito kroky cestu, jak omezit dopad daného rizika v konkrétním procesu na společnost nebo jednotlivce. Proto má hluboký smysl se riziky zaobírat, analyzovat je, a následně řešit a tím předcházet neblahým dopadům rizik. A po analýze rizik související se zmíněnou bankou by risk management doporučil jiné bankovní ústavy.
Co je hlavním cílem krizového managementu? Určitě je tato oblast složitější, než se na první pohled zdá.
Ano, jedná se o komplexní agendu. Cílem krizového managementu je řešit rizika instituce, která je ve velmi obtížné situaci, postihly ji mimořádné události, byla naplněna rizika, o kterých ve firmě nic dříve netušili, nevěděli, že mohou nastat. Krizový management se snaží zachovat existenci firmy a přežít současný nežádoucí stav. Ale to se dostáváme do fáze již řešení ex post, takže hasíme požár, který v lepším případě doutná a v horší případě již silně hoří. Správný odpovědný přístup každé organizace tkví v tom, že je instituce předem „trénovaná“, resp. připravovaná na černé scénáře, na hubené roky, na zvraty a šoky na trzích.
Krizový management by měl být součástí každého managementu, aby každá organizace byla připravena na „krizi“, nebo uměla předcházet hypotetickým krizovým situacím. Věřte, že jen instituce, nebo jednotlivci, kteří jsou schopni a ochotni si připustit, že „nic neroste do nebe“, zvládají krizový management mnohem lépe než ti, kteří tvrdí, že jsou na trhu mnoho let, jsou úspěšní, expandují, tak je přece nic zlého nepotká. To je šílený omyl. Obávám se, že posledních 12 let bylo pro řadu firem a podnikatelů spojených pouze s úspěchy, růstem, levnými energiemi, levnými penězi, nízkými náklady, rostoucí globální ekonomikou a neřešili rizika. Nikdo se nezabýval nějakými analýzami rizik, hrozbami. A proč? Protože řadě jednotlivců ani firem není vlastní, aby v době blahobytu mysleli na hubená léta. Pokud si nikdo nedá za cíl myslet strategicky ve výhledu 5-10 let dopředu, tak většinou neumí myslet ani na drobné krizové stavy a situace, které mohou nastat v následujících měsících, nebo letech.
Krizový management by měl podstupovat tzv. stresové testy, aby mu simulace ukázala, co vše se může dít. V dnešní době je velmi málo podnikatelů, manažerů, firem, které podobné věci znají a realizují. Výsledkem je posléze nízká konkurenceschopnost.
Zahrnujete do řízení rizik i PR? Dají se určitým způsobem korigovat rizika skrz média?
Do řízení rizik spadá i oblast PR. Když se podíváme na jednotlivé kategorie rizik, tak jedno z velice důležitých je právě kategorie komunikačních rizik. Správné nastavení PR je nezbytné nejen v dobách, kdy organizace zažívá úspěšné období a PR napomáhá prezentaci pozitivních informací, ale má být právě jedno z opatření, které pomůže v rámci krizového řízení. Dobře nastavený risk management má ve svých plánech PR politiku zakomponovanou. Takže některá rizika může firma skrz média úspěšně řešit.
Co obnáší Vaše práce?
Má práce je hodně spojená s analýzami, procesy a s komunikací. Našim klientem bývá nejčastěji podnikatel, který se snaží intuitivním způsobem řešit rizika spojená se svým podnikáním. Ale vzhledem k růstu jeho společnosti v minulých letech narazil na spoustu rizik, která ho právě stála nemalé finanční prostředky a uvědomil si, že je řada oblastí, na které potřebuje nezávislý pohled z třetí strany.
U klienta v první fázi zjišťujeme současný náhled na rizika a úroveň řešení rizik. Snažíme se zákazníkovi vysvětlit význam, a účel řízení rizik i krizového řízení. Stává se, že je řada společností, kde se risk management dosud odehrával velice ojediněle, a neměl v dané společnosti žádné systémové nastavení. Často jsou první kroky u zákazníka provázané s edukací v oblasti risk managementu, a vysvětlení si základních pojmů a smyslů celého konání.
Posléze, kdy management společnosti nebo vlastník, a rozhodující osoby, které mají odpovědnost, práva a povinnosti v dané instituci, jsou schopny vnímat smysl a účel řízení rizik, tak se odehrává mravenčí práce, která je spojená s procesy v instituci. Každý proces je logicky svázán se spoustou rizik, která mohou danou organizaci ohrozit. Po analýze rizik jsou nastaveny navazující kroky, které řeší konkrétní rizika. Velká část mé práce souvisí s intenzivní komunikací se všemi osobami v organizaci, protože ke každému riziku v rámci procesu instituce je přiřazen vlastník daného rizika a odpovědná osoba za řešení příslušného rizika.
Vždy kladu zákazníkům na srdce, aby vnímali řízení rizik jako disciplínu, která umí v každé organizaci předcházet neblahým dopadům. Pokud se odpovědný podnikatel, manažer, ředitel, vlastník naučí vnímat skutečnost, že řízení rizik má silně preventivní charakter, tak je v následujícím období úspěšnější než konkurence, a jeho PR team prezentuje pozitivní informace a nemusí řešit krizovou komunikaci.
Jak vedete týmy? Prozraďte nám efektivní techniky.
Když se budeme bavit o risk managementu, ať z pohledu globálního řízení rizik, nebo jedné z disciplín například krizového řízení, vždy se jedná o týmovou práci. Jelikož je řízení rizik řešeno přes všechny procesy v organizaci, a týká se všech pracovníků, je zapotřebí postavit pro řízení rizik tým odborníků, kteří mají úzkou specializaci v jednotlivých disciplínách risk managementu.
Samozřejmě je týmová práce důležitá zejména u klientů, kteří mají obrovský tržní podíl ve svém oboru a mohou působit globálně v celém světě. Zejména u těchto klientů jsou potřebné techniky řízení rizik, které jsou provázané se sofistikovanými softwarovými platformami, a týmy řízení rizik pracují v rámci předem definovaných projektových týmů. Úzce se zde prolíná projektové řízení, řízení rizik, a technika interního auditního šetření.
Je součástí krizového řízení i krizový štáb? Mnoha lidem se totiž při tomto slovním spojení vybaví nějaká velká kalamita.
Řada lidí si spojuje krizové řízení pouze se stavem, kdy musí krizoví manažeři řešit nastalou havarijní situaci, například určitou kalamitní nebo pandemickou záležitost. Jak jsem již zmínil, krizové řízení je hodně spojeno s úrovní prevence. To znamená, že organizace musí být připravená na různé krizové scénáře předem. A právě schopnost managementu přemýšlet o možných krizových scénářích předem, ukazuje na úroveň celkového řízení rizik ve společnosti.
Pro různé krizové situace jsou samozřejmě v rámci opatření proti dopadu těchto rizik předem sestavené krizové štáby, které mají za úkol řešit krizové situace, a jsou pro tyto scénáře edukováni, a připravováni. Často se stává, že organizace nemají připravené žádné krizové scénáře. Některé společnosti tím pádem ani nejsou schopné reagovat na havarijní stavy, protože nemají metodiku pro havarijní situace, a chybí jim proto i havarijní plány.
Opět se vracíme na začátek, kdy odpovědné osoby by měly v rámci analýzy rizik počítat i s krizovými situacemi, a mít připravená řešení v podobě krizových scénářů a havarijních plánů.
Jak vypadá Váš běžný pracovní den?
Musím konstatovat, že můj běžný pracovní den není nikdy stejný. A z tohoto důvodu vnímám řízení rizik jako dynamickou disciplínu. Jsou samozřejmě zakázky, kde pomáháme klientům stavět risk management od samotných základů, takříkajíc na zelené louce, a potom je práce pro dlouholeté zákazníky, kterým pomáháme s updatem rizik a hledáme další, nová, lepší, optimální řešení. V mé pracovní profesi je řada úkonů, které mají určitý stejný metodický rámec, ať se jedná o řízení rizik v obchodní společnosti, výrobní firmě, ve službách, anebo ve financích. Ale potom nastávají projekty, které jsou zcela ojedinělé a související rizika jsou velice unikátní. A to mě baví.
Předcházíte rizikům i mimo práci?
Ano, snažím se o to, ale nikdy se nikomu nepodaří všechna svá rizika ošetřit na 100%. A to se můžete snažit s maximální energií, i s odborným potenciálem, který máte, a přesto vás některá rizika překvapí. Proč? Protože nikdy nelze dosáhnout ideálního stavu. Za velký úspěch se dá považovat, pokud v rámci svých osobních aktivit, či na profesním poli, jste schopni ošetřit 80 % rizik. Statistiky ukazují, že štěstí přeje připraveným, proto se vyplatí rizika nepodceňovat a pracovat s nimi.
Co doporučujete udělat pro to, aby byl člověk klidný a byl připraven na velké změny?
Domnívám se, že každý jedinec by si měl udělat určitou bilanci rizik, alespoň základní analýzu rizik, které je schopen si sám identifikovat, a říci si: tato rizika mám plně pod kontrolou, další skupina rizik se dá nějakým způsobem ošetřit, a tato rizika jsou mimo mé možnosti. Pokud si každý jednotlivec je schopen alespoň větší část svých rizik uvědomit, a proti jejich dopadu si vybudovat alespoň základní opatření, tak se určitě uklidní a řekne si, udělal jsem vše, co jsem byl schopen.
Pokud vnímáme jako velké změny současné globální oteplování například, tak v této oblasti jednotlivec je postaven před dopad rizika, které zapříčinilo chování našich předků před mnoha generacemi. Společnost si je vědoma řady rizik, ale s řešením těchto rizik jsou spojená i nákladná opatření. Jedno z velmi drahých opatření souvisí se snížením životní úrovně a přenastavením některých priorit v rámci celosvětové ekonomiky. Otázka zní, zda odpovědné osoby najdou dostatek politické odvahy a zároveň korektnosti, aby svým voličům sdělili, které velké změny jsou již neodvratné, a jak se projeví v jejich životě. Pokud si jednotlivec provede vlastní bilanci rizik, a dojde k závěru, že udělal maximum pro to, aby některým negativní velkým změnám zabránil, může se časem na určité změny adaptovat snáze, než jednotlivec, který rizika, hrozby velkých změn si nepřipouštěl, nebo je ignoroval.
Je součástí krizového řízení psychologie?
Psychologie je nezbytnou součástí krizového řízení. Pokud chcete správně řešit rizika z kategorie lidských zdrojů, mezilidských vztahů, vztahů se zákazníky a zaměstnanci, je nezbytné, aby řada souvisejících rizik byla provázána s poznatky psychologie.
Proč a kdy jste se rozhodl, že se budete zajímat o rizika? Co Vás k tomu vedlo?
Rizika jsem vnímal jako fenomén již na ekonomické fakultě, kdy jsem si plně uvědomil, že řada správných, nebo naopak špatných rozhodnutí spojených s existencí některých firem, podnikatelských záměrů souvisela právě s mírou ošetření relevantních rizik. Zejména svět investic byl a je u řady investorů spojen nikoliv s fakty, ale s náladou na trzích, a málo s analýzou rizik.
Jak nahlížíte na work-life balance?
Jedná se o velice složitou oblast, nad kterou bychom mohli dlouho diskutovat. Pokusím se být stručný. Pokud mohu hovořit sám za sebe, tak se domnívám, že se mi daří naplňovat rovnováhu mezi pracovními povinnostmi a soukromým žitím. Z hlediska vývoje společnosti, zejména v rámci Evropy, došlo v této oblasti za posledních 30 let k velkým změnám, tyto změny vnímám jako potřebné a pro každého člověka silně pozitivní. A pokud je člověk schopen si ošetřit své základní životní priority, tak jsem přesvědčen že stejným způsobem je schopen ošetřit i svá klíčová životní rizika.
Jak trávíte volný čas a relaxujete?
Už kdysi dávno konstatoval někdo, že s narůstající únavou se množí chybovost jakéhokoliv konání. Proto se každý nějakým způsobem snaží o relaxaci, která je mu vlastní, příjemná a umí člověka osvěžit. Z mého pohledu je nejlepší trávení volného času se svými blízkými, nejlépe v přírodě, a v neustálém pohybu. Naše rodina si nejvíc užívá pohodu se čtyřnohým miláčkem, a pokud bych mohl vyjádřit svůj obdiv ke psům, tak rád konstatuji, že pes vám zlepší vaši fyzickou i psychickou kondici :-)
