Většina řemeslných podnikání nevzniká jako promyšlený byznys model. Vzniká z potřeby tvořit.
Právě v tom ale často bývá zásadní problém. To, co nás přirozeně vede k práci, nás zároveň může dostat pod tlak, pokud nemáme kontrolu nad časem, cenou a kapacitou.
Petra Benešová je ředitelkou Nadačního fondu Řemeslo pomáhá a expertkou rozvoj podnikání. Společně s Věrou Novákovou, zakladatelkou a designérkou nejdéle působící české šperkařské značky vytvořené ženou, vedou kurz Management řemeslnické firmy. V našem rozhovoru se rozpovídaly o tom, kde se handmade podnikání nejčastěji dostává do kritického bodu, a co je potřeba změnit, aby bylo dlouhodobě udržitelné.
Většina tvůrců začíná z lásky k řemeslu a materiálu. Kdy přesně nastává ten moment, kdy už nejsem „jen“ šikovná šperkařka nebo truhlář, ale je nutné si osvojit přístup šéfa firmy?
P: U mě to bylo intuitivně tak nějak od začátků tvorby, i díky mé objevené technice, kterou jsem se dokonale odlišila od ostatních tvůrců a která používá formy, se kterými se výstupy dají produkovat malosériově. Věděla jsem, že časem chci některé rutinní práce delegovat. I když to zpočátku nebylo lehké a bylo nutné pustit kontrolu a učit se důvěřovat.
V: Už to není zábava nebo práce s malým přívýdělkem, je to moment, kdy máte pravidelné zákazníky nebo časté objednávky. Kdy věnujete více času této činnosti, než všem ostatním a navíc za ni dostáváte adekvátně zaplaceno.
Dá se ta čistá radost z tvorby udržet i ve chvíli, kdy člověk začne řešit cashflow, reklamace a vratky?
P: To je skvělá otázka a myslím, že toto je úplný základ pro udržitelné podnikání. Nejen se naučit podnikatelské základy, administrativu, prodej a péči o klienty, ale i pečovat o ten svůj umělecký zdroj, čistit tu svoji tvůrčí studánku. Je to o balancu mezi těmito dvěma polaritami.
V: Ano, všechno souvisí se vším. Jen si to musíte v hlavě jinak nastavit. Ze začátku budete zastávat dvě neoddělitelné role – tvůrce a manažera. Vyčleňte si čas na obě a dodržujte jej.
Kurzy podle tématu:
Mnoho řemeslníků se bojí, že jsou pro zákazníky moc drazí. Jak poznat hranici mezi zdravým sebevědomím a cenou, která už trh skutečně pálí? A jak se zbavit s tím spjatého strachu?
P: První věc je mít dobře spočítanou cenu, ve které je spravedlivě zahrnuto vše. Pak se s totou cenou jde i snadněji na trh, protože vnitřně víme, že je oprávněná. A klienti buď reagují a kupují, nebo se neděje nic.
Je fajn mít trošku širší portfolio produktů a nevsázet vše na jednu kartu. Postarat se o to, abych se cítila bezpečně (např. mít i jiné zdroje financí) a taky pracovat se svojí hlavou a přesvědčeními, která nám spíš škodí.
V: Výši ceny může ovlivňovat mnoho různých faktorů. Důležité je především vytvořit u zákazníka potřebu mít váš výrobek, k čemuž může výrazně pomoci dobře nastavená komunikace a reklama. Zároveň je zásadní znát skutečnou hodnotu vašeho výrobku i vlastní práce a tuto hodnotu promítnout do ceny.
I správně nastavená cena však sama o sobě nestačí. Pokud o vás zákazníci nevědí nebo není dostatečně srozumitelně komunikována originalita a kvalita vašich výrobků, zákazník nebude cenu vnímat jako adekvátní. Proto je stejně důležité nejen cenu správně nastavit, ale také umět představit hodnotu, která za ní stojí.
Často u rukodělných tvůrců vidím určitou formu zoufalství z toho, že musí šaškovat na sociálních sítích. Jak může rozvíjet značku člověk, který je spíš introvert a chce nechat mluvit hlavně svou práci?
P: Chápu to, taky jsem z tohoto “tlaku” občas zoufalá. Ale nikdo nás nenutí na sociálních sítích být a tvořit obsah. Beru si z toho to dobré. Že je to fajn možnost se zviditelnit a dostat k těm spávným klientům. Podle mého lze používat i jiné cesty, jako osobní setkání, přehlídky a výstavy. Navazovat pomalinku vztahy, které vydrží.
V: Nejste blázen do sociálních síti? Vůbec nevadí. Vy rozhodujete, jak značku uchopíte. Záleží také na vašich produktech. Každý chce své. Není však nutné dělat to, co ostatní. Za vás mohou mluvit jiné formáty jako třeba fotopříběhy, specifikace materiálů, zajímavá videa o vaší práci, řemesle. Značka nemusí stát na osobnosti, ale na hodnotě práce.
Kdy je ten správný čas přestat dělat všechno sám na koleni a začít do svého podnikání skutečně investovat? Jak poznat, že mě vlastní šetření a strach z nákladů začíná paradoxně brzdit?
P: Když podnikání začne generovat finance, je určitě fajn část peněz do vracet do jeho rozvoje. Bude to asi hodně individuální. Hlavní je u toho poslouchat své touhy i potřeby. Někdo by se měl spíš krotit, někdo zase potřebuje pošťouchnout.
V: Když se vám stává, že už se nemůžete nadechnout, že se na vás vše valí a nestíháte vůbec nic, když děláte chyby a trpíte nedostatkem energie, tak v tento moment už je pozdě. Důležité je mít čas pro sebe, ten si pravidelně plánujte. Pokud se vám začíná zkracovat, je to první varovný signal.
Která neviditelná práce řemeslníky nejčastěji časově i finančně zahubí, pokud v ní na začátku nemají jasný systém?
P: Zahubí je právě ta práce, která je baví a jde jim nejlépe, protože tam často nemonitorují časové a finační investice. Ne, že by se mi to nikdy nestalo.
V: Je to z mého úhlu pohledu ČAS, který nám berou práce nutné, ale pro nás neznámé. Může to být účetnictví, shánění zakázek, cenotvorba a komunikace s úřady. Plánování času je pro mnohé umělecké a řemeslné činnosti zabiják. Ale dá se to naučit, natrénovat.
Jak v sobě najít tu byznysovou disciplínu a říct zákazníkovi u zakázky jasné „ne“, aby to značku nepoškodilo, ale posílilo?
P: Opravdu tam vidím jako stěžejní mít dobře definovanou značku, která vychází z našich osobních hodnot a v čase ji stále updatovat. Podle mě na začátku je úplně v pohodě vzít i zakázky, které mohou být problematické, nevýdělečné. Je fajn je ale pak vyhodnotit a poučit se pro příště.
V: Pokud necítíte, že vaše práce bude náležitě oceněna, a když už na začátku cítíte pochyby ze strany zákazníka, je to vlastně první vykřičník, že budou problémy. Pokud pochybuje zákazník o ceně či o tom, že práci zvládnete, položte mu otázku, zda i při nákupu benzinu do svého auta diskutuje o ceně s obsluhou benzinové pumpy, případně se ho zeptejte, zda se v obchodě s potravinami dohaduje s pokladní a snaží se poukazovat na kvalitu výrobku. Buď to chce, nebo ne.
Může nastat I situace, kdy řeknete zákazníkovi, že si myslíte, že vaše produkty nejsou pro něj vhodné ať jde třeba ke konkurenci. Nepoškozujte svou značku tím, že uhnete od svých zásad. Nesnižujte hodnotu své práce.
Jak poznat, že nastal čas se s některým srdcovým produktem rozloučit, protože je byznysově neudržitelný?
P: Když se dlouho neprodává, nebo se prodává hodně, ale jeho cena je podstřelená.
V: Když cítíme, že už neplní to, co jsme očekávali, ale je jen hluboko v našich srdcích. V tomto případě pak můžeme z tohoto produktu udělat exkluzivní, limitovanou edici, prostě něco nedostupného, co se čas od času objeví. Můžeme z takových produktů udělat svůj marketingový trumf. A když zjistíte, že to už skutečně fungovat nebude? Pak nezbývá, než se ho zbavit jednou provždy s pocitem že i děti jednou vyrostou a opouští své rodiče.
Kde může umělá inteligence handmade podnikání reálně ulevit, aniž by se z něj vytratil ten lidský dotek a poctivost?
P: Asi může pomáhat s texty, tabulkami, strategiemi. I když ji prozatím osobně využívám minimálně.
V: AI čím dál častěji vstupuje do našich životů ať chceme nebo ne. Naučit se ji využívat jako své asistenty je ale k nezaplacení.
Může nám šetřit čas zejména při činnostech jako psaní textů, zpracovávání příspěvků na sociální sítě, komunikaci s úřady, vytváření vizuálního konceptu naší prezentace, v zákaznické komunikaci apod. Je toho celá řada, kde můžeme naši práci nahradit tímto rychlým pomocníkem. I to si povíme v kurzu.
Jak postavit byznys model tak, aby tvůrce za pár let neskončil s bolavými zády, vyhořením a prázdným účtem?
P: To je hodně těžká otázka, na kterou průběžně hledám ve svém podnikání odpověď. Navíc se neustále mění i okolní podmínky. Nic není statické a je třeba reagovat i na to. Za mě není žádná prohra nefunkční podnikání ukončit.
V: Vždy je dobré mít nejen jeden zdroj příjmu, ale vytvořit si více činností souvisejících. Pokud něco vyrábíte, další z činností může být třeba účast na různých workshopech, tvorba návodů, případně lektorská činnost. Doplňujete si tak energii i peněženku, když se třeba nedaří prodeji. Nebo prostě poznáte nové lidi, kteří vás inspirují.
Je v dnešní době pro malou značku důležitější mít absolutně dokonalé řemeslo, nebo dokonalý marketing?
P: Budu trochu oldschoolová, ale je třeba umět nabídnou lidem to, co jinde nenajdou.
V: K čemu by byl dokonalý marketing, kdyby řemeslo nebylo dokonalé. Můžete mít skvěle nastavenou propagaci, ale když selžete jako tvůrce, už to nebudete moci vzít zpět. Sami dobře víte, že negativní reklama se šíří rychlostí blesku, na rozdíl od poctivé práce. Tu si musíte zasloužit. Dělejte věci dokonalé a k tomu přidejte dokonalý marketing, komunikujte kvalitu a originalitu.
Co byste vzkázaly tvůrcům, kteří mají v rukou zlatý produkt, ale děsí je představa náročné administrativy a čísel?
P: Myslím, že vždy existuje řešení a tyto věci se dají naučit nebo delegovat. Je fajn dělat reálné kroky, krůček za krůčkem, nenechat se zastavit a paralyzovat představou obrovského sousta.
V: Pokud mate skvělý produkt a hlavně chuť se mu naplno věnovat, jděte do toho. Administrativa a čísla se naučit dá, ale take tuto činnost můžete svěřit odborníkům. Nezabíjejte dobré nápady, dělejte, co vám přináší radost. Stačí se orientovat v číslech, nemusíte jim rozumět jako profi účetní. Vždy je však dobré vědět, jak na tom jste.
