Loni jsme psali o ostrově Man, skrytém klenotu v Irském moři, který vás uchvátí svou drsnou krásou, úžasnými scenériemi a zachovalým hradem. Přesto ho ročně navštíví pouze kolem 300 000 turistů*ek. Letos zamíříme pro změnu na severovýchod, kde se nacházejí další dosud málo navštěvovaná místa. Dva největší estonské ostrovy Saaremaa a Hiiumaa sice nepatří mezi nejznámější, ale svou rozlohou hravě drží krok s těmi slavnějšími.
Saaremaa má přes 2 600 km², což je téměř pětkrát víc než známější ostrov Man. Hiiumaa se svou rozlohou kolem 1 000 km² je třikrát větší než Malta (246 km²). Třetí z velkých estonských ostrovů má jen 205 km². Nachází se mezi pevninou a ostrovem Saaremaa a nese jméno Muhu. Překvapivě tyto ostrovy stále zůstávají mimo hlavní turistické trasy a právě to z nich dělá top destinaci na dovolenou v roce 2025. Co všechno se na nich dá objevit?
Saaremaa – pohnutá historie, divoká příroda a bohatá kultura
Mořských ostrovů má Estonsko 2 317. Když započítáme také ostrovy na větších vnitrozemských vodních plochách, dostaneme se k číslu 2 355. Obydlených je ovšem sotva dvacet. Nejvíce lidí (okolo 30 000) žije na ostrově Saaremaa, což z něj činí rušnější místo ve srovnání s poklidnějším ostrovem Hiiumaa. Mapu Estonska si můžete zvětšit na r/MapPorn.
Hlavním městem ostrova Saaremaa je třináctitisícové Kuressaare. Pyšní se biskupským hradem s vodním příkopem, poprvé zmiňovaným v roce 1381. Hrad patří mezi nejzachovalejší středověké pevnosti v celém Pobaltí. Dnes je sídlem muzea, kde se seznámíte s jedinečnou přírodou ostrova i s jeho krvavou historií.
Podle archeologických nálezů bylo území osídleno již kolem roku 5 000 př. n. l. Díky příznivému klimatu patřil ostrov k zalidněným baltským územím. Ságy vyprávějí o četných potyčkách mezi obyvateli ostrova a Vikingy.
Ve 13. století ostrov dobyli křižáci, ale místní obyvatelé se s cizí nadvládou nesmířili a opakovaně povstali. V roce 1343 dokonce na čas téměř celý ostrov osvobodili, než si je řád znovu podrobil. V následujících staletích se vládci ostrova několikrát změnili, od roku 1559 patřil Dánsku, v roce 1645 připadl Švédsku a na počátku 18. století jej získalo Rusko. V roce 1918 se ostrov stal součástí nezávislé Estonské republiky.
Druhá světová válka přinesla další zvraty. V roce 1940 ostrov obsadil Sovětský svaz, o rok později nacistické Německo a v roce 1944 znovu Rudá armáda, což mělo neblahé následky. Během studené války byla Saaremaa (stejně jako Hiiumaa) vyhlášena strategickou pohraniční zónou uzavřenou pro cizince i většinu Estonců. Tento stav trval až do konce 80. let. Od roku 1991 je opět součástí samostatného Estonska.
Hrad se každoročně proměňuje v dějiště Operního festivalu s letní scénou pro zhruba 2 000 diváků. Letos se festival koná od 22. do 27. července. Ostrov ovšem nabízí více kulturních událostí a zajímavých míst.
Nedaleko Kuressaare je největší pivoňková zahrada v Evropě. Rozkládá se na ploše čtyř hektarů a tvoří ji několik tematických zahrad. V červnu můžete navštívit i pivoňkový festival, který vrcholí mezi 10. a 20. červnem, kdy odkvétají rané odrůdy, rozkvétají střední a začínají kvést pozdní pivoňky.
Východní pobřeží ostrova nabízí zříceninu hradu Maasi. Hrad byl postaven kolem roku 1345 za využití nucených prací ostrovanů. Vládnoucí řád livonských rytířů tak trestal místní obyvatelstvo za povstání, během kterého byla zničena předchozí pevnost řádu v Pöide.
Mohutná stavba, strategicky umístěná na pobřeží Rižského zálivu, nebyla vojensky dobyta. V 16. století ji však, necelé dvě desítky let po získání ostrova, zničili Dánové. Dodnes se dochovaly části zdí o výšce až 8 metrů, které tvoří výraznou dominantu krajiny.
Na severovýchodě ostrova se nachází zoo, kde si přijdou na své rodiny s dětmi. Jen o pár kilometrů dál, v oblasti Angla na severu ostrova, stojí skanzen s pěti historickými větrnými mlýny, které připomínají tradiční venkovský život v 19. století.
Směrem na severozápadní pobřeží pak láká návštěvníky útes Panga, odkud je nádherný výhled na Baltské moře. Na samém jižním cípu ostrova se rozkládá poloostrov Sõrve, známý svým majákem a také válečným muzeem, které připomíná dramatické události druhé světové války, kdy se právě zde odehrávaly těžké boje.
Vyzkoušejte místní chaty a zatopené vězení
Naše social media manažerka Diana Kašparová strávila v pobaltské zemi půl roku a přináší své osobní tipy, jak si Estonsko užít mimo hlavní turistické trasy:
„Estonsko jsem si na Erasmus vybrala i z toho důvodu, že je to skvěle strategicky umístěná země pro další cesty na sever. Za nějaké dvě hodinky se dostanete trajektem do Helsinek a také letenky do okolních zemí bývají za dobrou cenu.
Doporučuju na dovolené v Estonsku využít malebnou chatu v přírodě. My jsme si pronajali chatu se saunou, vířivkou a vlastním rybníčkem v Paluküla (hodinu cesty na jih od Tallinu) a byl to geniální únik. Estonsko má spoustu podobných chatek rozesetých v přírodě a moc si to užijete pokud chcete klid, čerstvý vzduch a trochu se zresetovat.
Přidám ještě tip na jedno výjimečné místo na severozápadě Estonska. Rummu je opuštěný lom s křišťálově čistou vodou a zatopeným vězením ze sovětských dob. Je to skvělé místo na výlet. Trochu tajemné, hodně fotogenické a celkově moc zajímavé.“
Hiiumaa – klidný ostrov majáků a lesů
Hiiumaa, druhý největší estonský ostrov, je proslulý svou naprostou tmou a tichem díky minimálnímu světelnému i hlukovému znečištění. Žije zde kolem 10 000 obyvatel.
Ostrov měl podobný osud jako Saaremaa. Měl také výraznou švédsky mluvící komunitu, kterou sem přivedla švédská správa. Většina z nich však během nadvlády carského Ruska ostrov opustila nebo splynula s Estonci.
Na rozdíl od větší Saaremy působí Hiiumaa dodnes odlehlejším a tišším dojmem. Husté borové lesy pokrývají značnou část ostrova a pobřeží lemují převážně písečné či balvanité pláže, často zcela opuštěné. V zimě, když Baltské moře zamrzne, sem vede nejdelší ledová silnice v Evropě (26 km).
Hlavním sídlem je malebné městečko Kärdla, které vzniklo kolem textilní manufaktury v 19. století. Předtím bylo jen zapadlou vesnicí, založenou švédskými osadníky na přelomu 13. a 14. století. Na ostrově panuje klidný venkovský rytmus života a turisté sem míří hlavně za nedotčenou přírodou, relaxací a rozhledy z historických majáků.
Nejstarší z nich – majestátní Kõpu z roku 1531 – patří k nejdéle fungujícím majákům na světě. Určitě stojí za návštěvu i bílý maják Tahkuna na severním výběžku ostrova či zříceniny pobřežních pevností z doby studené války zarostlé v lesích.
Jak se dostat na estonské ostrovy
Dopravit se na ostrovy je snadné. Trajektem se přesunete z přístavu Virtsu do Kuivastu na ostrově Muhu, který je s ostrovem Saaremaa spojen mostem. Ostrov Hiiumaa je dostupný z přístavu Rohuküla. Existuje také trajektové spojení mezi oběma ostrovy.
Z Tallinnu se můžete na ostrovy dopravit rovněž letecky. Lety míří do Kuressaare (Saaremaa) nebo Kärdla (Hiiumaa) a trvají 30 či 40 minut.
Zážitky mimo hlavní proud
Estonské ostrovy Saaremaa a Hiiumaa bývají právem nazývány ostrovy klidu, na těchto zelených ostrůvcích v Baltském moři se jakoby zastavil čas.
Nekonečné borové lesy, písečné pláže a pobřežní vesničky tu vytvářejí atmosféru přírodních lázní pro duši. Cestovatelé*ky dnes čím dál více hledají místa, kde si mohou vydechnout od davů. Právě pestrost a relativní neobjevenost z dělá z ostrovů top destinaci pro rok 2025, zvláště pokud toužíte po autentických zážitcích bez turistického shonu.
