Neziskové organizace se nejčastěji dostávají do finančních problémů kvůli nedostatku rezerv, závislosti na jednom zdroji financování a slabému finančnímu řízení. Varovnými signály jsou nízká likvidita, vysoká fluktuace týmu nebo procesní chaos.
Vést neziskovou organizaci je v mnoha ohledech náročnější než řídit běžnou firmu. Zatímco v byznysu je měřítko úspěchu jasné (zisk), v neziskovém sektoru balancujete na hraně mezi naplňováním ušlechtilého poslání a tvrdou ekonomickou realitou. Tématu se proto podrobně věnuje nový Laba kurz Finance pro neziskovky: Jak na udržitelnost.
Neziskovky v ČR
Český neziskový sektor přitom není žádný malý hráč. I když neziskové organizace nebyly založeny za účelem zisku, jejich činnost (například poskytování sociálních, zdravotních nebo vzdělávacích služeb) vytváří reálnou hodnotu, která se promítá do výkonu ekonomiky.
V roce 2023 se neziskové instituce podílely na tvorbě hrubého domácího produktu zhruba 0,8 %, což odpovídá 64,3 miliardám korun.
Celkový objem služeb, které sektor vyprodukoval (tedy před odečtením nákladů), dosáhl 125,1 miliardy korun a meziročně vzrostl o 10 %. Přibližně 64 % služeb bylo domácnostem poskytnuto zdarma a dalších 22 % za netržní ceny.
Počet organizací v Česku mírně roste a v roce 2023 dosáhl 115 591 aktivních neziskových institucí. S tím souvisí také zaměstnanost. Sektor zaměstnává zhruba 81 000 lidí (v přepočtu na plné úvazky), což představuje asi 1,5 % celkové zaměstnanosti v zemi. Meziročně jde o nárůst o 4,7 %, což naznačuje, že neziskový sektor není jen doplňkem ekonomiky, ale stabilní součástí trhu práce.
Specifickou roli hraje dobrovolnictví. V roce 2023 odpracovali dobrovolníci pro neziskové organizace přibližně 37 milionů hodin. To je sice o 5,6 % méně než v předchozím roce a stále pod úrovní před pandemií, ale ekonomická hodnota této práce přesto dosáhla 8,2 miliardy korun. Tato částka se přitom do HDP nezapočítává, což znamená, že reálný přínos sektoru je ještě vyšší, než ukazují statistiky.
Z pohledu financování je český neziskový sektor poměrně diverzifikovaný, i když veřejné zdroje stále hrají hlavní roli a tvoří přibližně 37,4 % příjmů. Další významnou část představují příjmy za netržní produkci (23,4 %) a menší, ale důležitý podíl mají i tržní aktivity (10,3 %).
Zbytek se skládá z kombinace dobrovolnické práce (7,1 %), darů a členských příspěvků od jednotlivců (9,6 %), firemního dárcovství (6,6 %) a zahraničních zdrojů (5,2 %). Právě tato kombinace ukazuje, že neziskovky nestojí na jednom pilíři, ale fungují jako vícezdrojový systém.
Pokud jde o oblasti, kam neziskové organizace směřují své prostředky, největší podíl připadá na zájmové činnosti a sport (22,1 %), následované sociální péčí (20 %) a vzděláváním (15,3 %). Menší, ale stále významnou část tvoří kulturní služby (7,6 %). Tento rozptyl dobře ilustruje, jak široké spektrum potřeb neziskový sektor pokrývá, od volnočasových aktivit přes péči o zranitelné skupiny až po rozvoj vzdělávání a kultury.
Vnímání neziskového sektoru v Česku je spíš rozporuplné. Nevládní neziskové organizace vnímá pozitivně pouze 36 % lidí, přičemž důvěra je zhruba o 20 % vyšší u těch, kteří s nimi mají přímou zkušenost. Nejlépe veřejnost přijímá dobrovolnictví, které hodnotí kladně až 77 % respondentů.
Lidé nejvíc podporují financování ze soukromých zdrojů, především prostřednictvím darů od jednotlivců (69 %) a českých firem (72 %). Naopak nejméně přijatelná je pro ně podpora z veřejných peněz, jako jsou granty nebo dotace od státu či krajů, které pozitivně hodnotí jen 37 % lidí.
Finanční zdraví neziskovek
Na první pohled to vypadá, že český neziskový sektor stojí na poměrně stabilních základech. Má diverzifikované zdroje financování, roste počet organizací i zaměstnanců a jeho ekonomický přínos se za poslední roky výrazně zvýšil.
Jenže právě tahle struktura v sobě skrývá rovněž slabinu. Neziskové organizace totiž často fungují na kombinaci zdrojů, které jsou samy o sobě nejisté. Dotace se mění podle politických priorit, dary kolísají podle ekonomické situace a vlastní příjmy bývají omezené charakterem služby. Navíc do hry vstupuje ještě jeden faktor.
Finance nejsou v neziskovém prostředí vždy vnímány jako strategická priorita. Mnoho lídrů je bere spíš jako „nutné zlo“ a administrativní zátěž. Jenže bez zdravých čísel se i ta nejkrásnější vize rozplyne v okamžiku, kdy dojdou peníze na nájem nebo výplaty.
Nejčastější problémy přitom nevznikají ze dne na den. Přicházejí postupně, nenápadně a v malých signálech.
Jak poznat finanční problémy neziskovky
1. Vaše rezerva se tenčí
Prvním a nejčastějším signálem potíží je život „z ruky do úst“. Zdravá organizace by měla mít finanční polštář, který jí umožní fungovat, i kdyby zítra vyschly všechny zdroje. Pokud operujete s nulovými rezervami a každá opožděná platba grantu vám způsobuje bezesné noci, jste v ohrožení.
Kolik je „tak akorát“?
Odborníci se shodují, že bezpečná rezerva by měla pokrýt 3 až 6 měsíců vašeho běžného provozu. To znamená, že byste měli mít na účtu (v prostředcích, které nejsou vázány konkrétním dárcem) přibližně 25 % svého ročního rozpočtu.
Pokud vaše rezerva setrvale klesá, je to jasný vzkaz, že vaše výdaje dlouhodobě převyšují příjmy. Místo hašení požárů se v takové chvíli musíte zastavit a provést důkladnou analýzu cash-flow, tedy sledovat, kdy peníze skutečně přicházejí a kdy odcházejí.
2. Stojíte na jedné noze
Jste závislí na jediném dárci. I když mít jednoho velkého a stabilního dárce zní jako sen, v realitě je to spíše past. V českém kontextu tvoří veřejné zdroje (dotace a granty) průměrně 37,4 % příjmů neziskovek. Pokud ale u vás jeden zdroj (např. konkrétní ministerstvo nebo nadace) tvoří více než 50–60 % rozpočtu, ohrožujete stabilitu organizace.
Proč je to riziko?
Stačí změna politické reprezentace nebo strategie firmy a váš dotační titul může snadno zmizet.
Cesta ven vede přes diverzifikaci. Úspěšné neziskovky se snaží navýšit podíl vlastních příjmů (např. prodej služeb, školení) nebo darů od jednotlivců. Cílem je mít mix zdrojů takový, aby výpadek jednoho z nich nebyl tak vážný.
3. Lidé odcházejí „za lepším“
Neziskovky stojí a padají na lidech. Pokud vám v krátké době odejde podstatná část týmu, není to jen personální problém, ale také finanční. Náklady na nábor a zaškolení nového člověka jsou velké a v neziskovém sektoru často podceňované, protože se „neplatí v hotovosti“, ale v čase ostatních kolegů.
Proč fluktuace signalizuje finanční stres?
Finanční nejistota organizace se dříve či později přenese na zaměstnance. Pokud nemůžete zaručit stabilitu, perspektivu nebo důstojné odměňování, lidé začnou odcházet.
Fluktuaci berte jako varování. Ztrácíte totiž know-how a riskujete vztahy s dárci, které se budují roky.
4. Režie požírá vaši misi
Dárci chtějí vidět dopad. Potřebují vědět, že jejich peníze pomáhají klientům, ne že platí zbytečně drahou kancelář nebo neefektivní administrativu. Sledujte proto poměr mezi programovými náklady (to, co jde přímo na misi) a administrativou.
Často se uvádí, že na přímou pomoc by mělo směřovat zhruba 75 % rozpočtu. Toto číslo je ale spíše orientační a samo o sobě nevypovídá o kvalitě nebo efektivitě organizace.
Pozor na opačný extrém
Existuje i něco, čemu se říká „mýtus nízké režie“. Pokud do administrativy, technologií a rozvoje lidí neinvestujete téměř nic, vaše organizace začne dříve či později zaostávat. Nebudete mít kapacitu na kvalitní fundraising ani na řízení rizik.
Cílem je tedy zlatá střední cesta a investování do systémů, které vám administrativu zjednoduší a uvolní ruce pro práci v terénu.
5. Chybujete v papírech a dotacích
Tento signál je často nejméně vidět, ale má nejničivější následky. Pokud se ve vašem účetnictví kupí chyby, nedodržujete termíny vyúčtování nebo podáváte nepřesné údaje v žádostech, máte problém.
V českém právním prostředí může porušení rozpočtové kázně vést k tzv. vratkám. To znamená, že musíte celou dotaci nebo její část vrátit. Nejčastějšími důvody jsou nesplnění účelu dotace (projekt se nestihl nebo neudělal v plném rozsahu), nadhodnocené výdaje nebo neoprávněné náklady (peníze se použily na něco jiného, než bylo schváleno).
Průhlednost a důsledná vnitřní kontrola nejsou jen byrokratické požadavky, je to vaše pojistka.
Jak z toho ven?
Pokud jste u své organizace identifikovali některý z těchto signálů, nepanikařte, ale jednejte. Finanční řízení by se mělo stát strategickým nástrojem, ne jen nudnou kolonkou v excelu.
Veškerý obsah v užitečném formátu. Rozhovory, články, life hacky a tipy ze světa businessu i korporátů na našem LinkedIn profilu.
Pojďte se připojit!
Tři kroky k větší stabilitě
Zaveďte chytré nástroje pro řízení a finance: Moderní cloudové systémy, jako jsou Lamael (řízení projektů) nebo iÚčto a Money S3 (účetnictví), vám mohou ušetřit desítky hodin práce měsíčně. Řada poskytovatelů navíc nabízí neziskovým organizacím zvýhodněné podmínky.
Plánujte scénáře: Co se stane, když vypadne váš největší grant? Mějte připravený „plán B“ a modelujte si cash-flow dopředu.
Vzdělávejte se: Jste schopni rozumět finančním reportům a klást nepříjemné otázky dříve, než bude pozdě?
Dělat dobro je poslání. Ale jen finančně stabilní organizace může toto poslání naplňovat dlouhodobě a s reálným dopadem.
Chcete se přihlásit k odběru novinek?
