Radim Bobek už víc než 8 let pomáhá přetvářet nápady v digitální produkty, které fungují. Stál u zrodu řešení ve společnostech Košík.cz, Alza.cz, ShipMonk nebo Economia. Dnes vede rozvoj B2B e-shopu v Malfini a zároveň lektoruje kurz Produktový management.
V dnešním rozhovoru mluví bez obalu o tom, jak se pozná dobrý produktový manažer, kdy je tou nejlepší komunikací žádná komunikace a proč by začátečníci neměli panikařit z plného backlogu ani z vlastních chyb.
Radime, jak jste se dostal k produktovému managementu? Byla to cílená volba, nebo spíš náhoda a souběh okolností?
Při studiu na ČVUT jsem zjistil, že oblast IT mě sice zajímá, ale nechci pracovat jako programátor. Naštěstí jsem si vzal předmět Projektový management, který mě hodně zaujal. Později jsem také absolvoval kurz završený certifikací, po které jsem si sehnal pozici stážisty v projektovém oddělení.
K produktovému managementu jsem se dostal nakonec až v Alze, kde jsem pochopil, že právě to je pro mě ten pracovní „perfect fit“.
Pracoval jste ve velkých firmách i startupech. Co Vám každé prostředí dalo – a možná i vzalo?
Oboje má svá pro i proti a asi bych každému doporučil si obě prostředí vyzkoušet. Velké firmy mě naučily, jak pracovat strukturovaně, jak důležité jsou procesy a jak je správně nastavit.
Startup zase donutí člověka převzít iniciativu a konat, protože zkrátka není na koho jiného to hodit. (smích) Také je potřeba přijmout trochu toho rozumného rizika a umět fungovat i v menším chaosu.
Změnilo se Vaše vnímání role produktového manažera za těch 8 let v oboru? Co vnímáte jako největší rozdíl mezi „tehdy“ a „dnes“?
Ta role se určitě měnila a mění dál, tak jak získávám nové zkušenosti. Na začátku kariéry jsem se zaměřoval na to, jaké používat metody a metodiky, nástroje – zkrátka jsem hledal nějaký „správný playbook“.
Dnes už kladu mnohem větší důraz na správnou komunikaci, proudění informací, řízení očekávání a obecně tu „softovější“ stránku práce. Každopádně jedno bez druhého nebude fungovat.
Jak přistupujete k vytváření produktové vize? Co je podle Vás klíčové pro to, aby fungovala v praxi?
To zásadní je znát a pochopit firemní vizi a strategii, od toho se vše odvíjí. Produktová vize musí zapadat do té celofiremní a musíme si čas od času validovat, že se od ní nevzdalujeme.
Stalo se Vám někdy, že jste musel opravdu výrazně upravit produktovou strategii na základě zpětné vazby?
Na základě zpětné vazby jsem rozhodně několikrát zásadně měnil směřování větších změn na produktu, jako je například redesign služby. Důležité je získat zpětnou vazbu co nejdříve, ideálně ve stavu prototypu, a včas otočit kormidlem.
Produktovou strategii jako takovou jsem zásadně měnil pouze jednou a šlo o rozhodnutí managementu, což navazuje na mou odpověď v předchozí otázce.
Veškerý obsah v užitečném formátu. Rozhovory, články, life hacky a tipy ze světa businessu i korporátů na našem LinkedIn profilu.
Pojďte se připojit!
Pojďme teď k prioritizaci – věčné téma. Jak rozhodujete o tom, co má nejvyšší prioritu?
Těžká disciplína pro každého produkťáka. Komunikovat se všemi stakeholdery, kteří mají pocit, že jejich požadavky jsou ty nejdůležitější, je každodenní výzva. Základem je sběr požadavků od všech stakeholderů a rozhodování na základě dat.
Z metod, které si ukážeme i v kurzu, mám nejraději model RICE, který mi občas pomáhá učesat myšlenky. Vždy je potřeba přemýšlet nad tím, které aktivity v daný moment nejvíc pomůžou firmě a našemu zákazníkovi.
Stává se někdy, že přestože jsou priority jasně dané, dochází k přehlcení backlogu? A co dělat, aby taková situace nenastala?
Přehlcení backlogu je běžné a v podstatě zdravé. Umožňuje mi zadávat opravdu jen ty nejvíc prioritní úkoly, kde jsem přesvědčen o jejich přínosu. Je to lepší situace než plnit sprinty úkoly jen proto, aby tam „něco bylo“.
Důležité ale je řídit očekávání a neslibovat nesplnitelné termíny dodání, aby některý stakeholder nebyl zklamaný. Vše se dá řešit – například pomocí externích kapacit, delegováním úkolů na jiné týmy nebo osekáním scopu některých aktivit atd.
Jak zajišťujete, aby komunikace s vývojovým týmem byla co nejefektivnější? Máte nějaké osvědčené nástroje nebo techniky?
Nejefektivnější je sedět s týmem v kanceláři. (smích) Jinak jsou pro mě základem klasické SCRUM ceremonie – především ranní standupy, kde si sdílíme, na čem kdo pracuje, co se předchozí den povedlo a jestli někdo potřebuje s něčím pomoct.
Důležitý je také refinement (další SCRUM ceremonie) a vysoká kvalita zadání. To mi pomáhá zajistit, aby měli vývojáři při implementaci vše potřebné. Mým cílem je, aby měli maximální servis a mohli se plně soustředit na programování.
Nejefektivnější komunikace je totiž ta, která vůbec není potřeba.
Součástí produktového vývoje je i uživatelský výzkum. Jak v praxi zajišťujete, že bude relevantní? A jak dále pracujete s daty, která získáte?
Záleží, jaký je cíl daného testování. Pokud praktikujeme výzkum na pravidelné bázi, tzv. Continuous Product Discovery, je potřeba zvát zákazníky z různých segmentů a zároveň dbát na pravidelnost sběru dat.
Pokud provádíme jednorázový výzkum pro plánované změny konkrétní featury produktu, potřebujeme především najít zákazníky, u kterých víme, že danou featuru využívají.
Na sesbíraná data je potřeba nahlížet jak kvantitativně (které feedbacky se opakují častěji), tak kvalitativně. Občas totiž někdo skutečně udeří hřebíček na hlavičku, nebo objevíte něco zásadního. Nové poznatky je třeba co nejdříve zapracovat do backlogu a zaplánovat do roadmapy.
Kurzy podle tématu:
Které metriky Vám nejvíce pomáhají v rozhodování o směřování produktu?
Tohle je hodně individuální a záleží na povaze produktu, který řídíte, firemní a produktové strategii, fázi, ve které se firma a produkt nachází, nebo odvětví, ve kterém působíte.
Obecně bych zmínil konverzi (například nákupu), DAU/MAU (počet aktivních uživatelů), reklamovanost produktu, retenci zákazníků nebo LTV (celkovou hodnotu zákazníka během jeho vztahu s firmou).
Nemá ale cenu honit všechny zajíce naráz. Metriky průběžně sledujte, ale aktivně pracujte na zlepšení nanejvýš 1–3 z nich.
Co považujete za klíčové při plánování Go-to-Market strategie? Jaké kroky byste doporučil začínajícím produktovým manažerům?
Go-to-Market strategie stojí na jasné definici cílového segmentu a pochopení jeho potřeb. Klíčový je správný positioning a messaging, aby zákazníci hned viděli hodnotu produktu.
Pak přichází cenová strategie a volba správných distribučních kanálů – bude to PPC, sales tým, nebo organický růst? Důležitý je také onboarding a retence, protože bez aktivních uživatelů žádný produkt nepřežije.
Hlavní je zlepšovat produkt v nekonečných iteracích pomocí testování a měření.
Jaké to je čekat na první reálný feedback od uživatelů po uvedení produktu na trh? A jak ta data dále nejlépe využít?
Čekání na první feedback je směs nadšení a nervozity. Je tam velká úleva, že první verze produktu je úspěšně venku, ale práce tím teprve začíná a potřebujeme potvrzení, že jdeme správným směrem.
Jakmile data začnou přicházet, je klíčové zaměřit se na skutečné chování uživatelů, ne jen na to, co říkají. Hledáme vzory chování – kde lidé odpadávají, co je baví, co ignorují.
Nejlepší je začít s kvalitativními daty (rozhovory, heatmapy) a propojit je s kvantitativními metrikami (konverze, retence). Na jejich základě pak produkt iterativně přibližovat tomu, co uživatelé skutečně chtějí.
Které dovednosti považujete za zásadní pro úspěch na postu produktového manažera?
Být produktový manažer je takový desetiboj. Ideální PM neexistuje a buďte připraveni neustále se učit novým věcem.
PM musí umět jasně komunikovat – spojuje vývoj, design, business i zákazníky. Kritické myšlení a schopnost prioritizace jsou klíčové, protože vždycky je víc nápadů než času. Dobrý PM rozumí datům a umí je využít pro rozhodování, ale zároveň nesmí ignorovat intuici ani kvalitativní feedback.
Kdybyste dnes v oboru začínal znovu, co byste udělal jinak? A máte nějakou univerzální radu těm, kteří začínají na juniorní pozici?
Pravděpodobně bych šel na kurz produktového managementu, protože jsem se v tom upřímně ze začátku trochu plácal. Produktový management není raketová věda, ale množství věcí, které máte dělat, může být zpočátku dost zahlcující.
Univerzální rada nebude originální, ale osvědčená praxí. Nebojte se dělat chyby a poučte se z nich (fail fast přístup). A nikdy se sami sebe neptejte „Co mám postavit?“, ale „Jaký problém řeším?“.
Radime, děkujeme za sdílení zkušeností z praxe. Více na kurzu Produktový management.
