Philips dal lidem rádia, barevné televizory, kazety, DVD, velmi pohodlné elektrické holicí strojky a zubní kartáčky. To vše je o modernosti, pohodlí a kvalitě. Společnost měla kdysi špičkovou výzkumnou laboratoř, kterou ocenil i sám Einstein, a měla také vlastní hudební vydavatelství.
V 90. letech pak Philips promarnil svůj potenciál. Za posledních 10 let klesla jeho hodnota na polovinu. Z víc než 130 let starého technologického gigantu, který v minulém století rychle rostl a prorazil s cenově dostupnými technologiemi, se stalo… co?
Jak společnost přežila turbulence a transformovala svůj obchodní model, aby obstála v konkurenci asijských výrobců? Rozhodli jsme se to zjistit.
1. Podnik, který začal s žárovkou
Společnost Philips založil v roce 1891 nizozemský podnikatel Gerard Philips. Dokud se k němu nepřidal jeho o 16 let mladší bratr Anton, podnikání se nedařilo. Byl to právě jeho bratr, kdo převzal prodej a shánění zákazníků po celém světě.
V té době společnost vyráběla žárovky a jednalo se o skutečně špičkový výrobek, protože lidé ve svých domácnostech používali převážně svíčky, plynové nebo olejové lampy.
V té době Edison vyráběl žárovky v USA již téměř 20 let, takže se pomalu dostávaly do celého světa. Na začátku měla společnost Philips 10 zaměstnanců a vyráběla přibližně 100–200 žárovek denně.
Za několik desetiletí společnost Philips překročí hranici 2 000 zaměstnanců a stane se největším soukromým zaměstnavatelem v Nizozemsku. A koncem 90. let se ocitne v obrovské krizi.
2. Investorem první továrny Philips je otec zakladatelů, bankéř a příbuzný Karla Marxe
Nákup první továrny v nizozemském Eindhovenu, kde muzeum nyní působí, financoval otec bratrů, bankéř Frederick Philips.
Ani před založením společnosti Philips, ani po něm nebyla rodina chudá. Dědeček bratrů Philipsových provozoval obchod s tabákem a kávou a byl považován za poměrně bohatého člověka. A jeho manželka Sophie Pressburg byla mladší sestrou matky Karla Marxe.
Philipsovi byli blízkými přáteli rodiny Marxových, a Karl u nich dokonce bydlel. Dědeček bratrů Philipsových měl na starosti dědictví po Marxových, takže spravoval rodinné finance a ve skutečnosti dával Karlovi peníze.
3. Měli výzkumnou laboratoř, kterou Einstein ocenil
Dvacet let po založení společnosti bratři Philipsové finančně vyspěli a vydali se směrem k technické avantgardě. V roce 1914 byla v továrně otevřena moderní laboratoř NatLab, kterou vedl fyzik Gilles Holst.
Byl to on, kdo sestavil tým vědců s vynikající pověstí a dal jim volnost k provádění všech experimentů, které je napadly. Vedení pak dalo zelenou těm vynálezům, které měly obchodní potenciál. Holst chtěl vytvořit silný laboratorní magnet pro špičkové vědce, publikoval v akademických časopisech a doufal, že jeho pověst přiláká seriózní výzkumníky, a tento přístup fungoval.
Později laboratoř NatLab pořádala kolokvia, na kterých se slavní fyzikové (např. Einstein a Pauli) dělili s vědci v laboratoři o své nejnovější objevy. Na jaře 1923 přijel do NatLab přednášet Albert Einstein, který už měl Nobelovu cenu v kapse. Ocenil potenciál laboratoře i jejího mezinárodního týmu vědců.
K rychlému úspěchu společnosti ve dvacátém století nepochybně přispěly její neustálé vynálezy. Laboratoř, která byla původně určena k vývoji nových světelných zdrojů, později přinesla společnosti Philips nejen rádia a barevné televizory, ale také miliardy dolarů v honbě za technologiemi.
4. Jak společnost Philips spoluvytvořila kartel v oblasti osvětlení
Žárovky Philips se velmi rychle staly symbolem kvality a dlouhé životnosti. Během první světové války aktivně dobývala nové trhy a využívala neutrality Nizozemska.
Podle některých zpráv v roce 1924 společnost Philips a největší hráči na trhu, americký výrobce General Electric Company a společnost Osram GmbH (nyní dceřinou společností německé společnosti Siemens AG), vytvořili kartel Phoebus a rozdělili si mezi sebou světový trh se žárovkami. Iniciativa těchto gigantů byla kritizována, protože na několik desetiletí v podstatě potlačila inovace a konkurenci menších hráčů.
Díky spolupráci se však výrazně zvýšil prodej, protože kartel se rozhodl uměle snížit životnost žárovky na 1 000 hodin.
5. Vytvořili rádio a vysílali přes oceán
Nejvýznamnějším vynálezem společnosti Philips, který změnil historii, když už ne světovou, tak alespoň historii společnosti, je rádio. V roce 1927 zahájil tento gigant výrobu krátkovlnného rádia, prvního v Evropě, a zahájil vysílání v Nizozemsku a Indonésii (která byla v té době nizozemskou kolonií). V roce 1933 byl Philips největším výrobcem rádií na světě.
Ve 30. letech 20. století společnost přesunula velkou část své výroby z Nizozemska, aby se vyhnula kontrolám dovozu, které mnoho zemí zavedlo během velké hospodářské krize. Těsně před vypuknutím druhé světové války přesunula společnost Philips své sídlo do Karibiku, aby se tak dostala mimo dosah Německa a okupačního režimu.
Role společnosti Philips ve válce se však stala předmětem kontroverzí, protože nacisté využívali rádio také k šíření propagandy.
Rádio Philips, které bylo po druhé světové válce znárodněno, vysílalo jeden z nejdéle vysílaných rozhlasových pořadů na světě, Happy Station Show, po dobu 92 let až do roku 2020.
Veškerý obsah v užitečném formátu. Rozhovory, články, life hacky a tipy ze světa businessu i korporátů na našem profilu na Facebooku.
Pojďte se připojit!
6. Philips měl vlastní hudební vydavatelství
Později se Philips pustil do dalšího oboru: nahrávání a přehrávání zvuku. V reakci na hudební boom v 50. letech 20. století vytvořila společnost Philips další cenově dostupnou technologii. První kompaktní kazetový audiopřehrávač měl okamžitý úspěch na masovém trhu. A přenosný kazetový magnetofon byl hojně využíván stenografy a novináři a stanovil celosvětový standard pro záznam zvuku.
Později společnost Philips vyrobila první stereofonní kompaktní kazetový přehrávač a také automobilové a přenosné kazetové radiopřehrávače. Tyto technologie, na rozdíl od vinylu, daly lidstvu možnost poslouchat hudbu při chůzi po ulici.
Společnost Philips si rychle uvědomila, že hudba je dalším trhem, kde může za dolary vyměnit nejen přehrávače, ale i zvukové nahrávky. Již v 50. letech 20. století založili vlastní hudební vydavatelství Philips, které vydávalo nahrávky evropských umělců a konkurovalo tak špičkám v oboru.
Singly tohoto vydavatelství se téměř každý rok dostávaly na přední místa hudebních žebříčků, pod značkou nahrávali Doris Day, Tony Bennett, Elton John a další. V šedesátých letech podepsala společnost Philips smlouvu na vydání skladby Space Oddity Davida Bowieho, která se stala hitem. Společnost Philips tak v 50. až 80. letech podpořila hudební průmysl.
7. Společnost Philips pomohla vyvinout satelit
Kdysi dávno (v roce 1974) byl do vesmíru vypuštěn satelit, na jehož výrobě se podílela společnost Philips. Jednalo se o společný projekt Nizozemska a Spojených států, který financoval Nizozemský institut pro výzkum vesmíru a NASA. Mise trvala 20 měsíců a satelit měřil rentgenové záření hvězd ve vesmíru.
8. Jaké to je přijít o 2 miliardy dolarů
Od padesátých let minulého století se společnost Philips rozrostla mílovými kroky. Za úspěchem stál nezastavitelný příliv obrovského množství výrobků, které ztělesňovaly technologický boom.
Žárovky ve dvacátých letech, rádia ve třicátých letech, televizory v poválečném období a poté videopřehrávače, kazety a slavný Walkman. Současně mixéry, zubní kartáčky, odšťavňovače a robotické vysavače. Vše pod značkou „spolehlivého výrobce“.
Právě tato rozmanitost však způsobovala problémy. Na konci dvacátého století se společnost ocitla v situaci, kdy nedokázala překonat vlastní bottle necks ani držet krok s dobou a konkurencí. Technický gigant Philips vytvářel příliš mnoho různých produktů a méně se soustředil na prodej, marketing, distribuci a optimalizaci.
Podle analytiků proto Philips v roce 1990 ztratil více než 2 miliardy dolarů, což byla největší ztráta společnosti v historii nizozemského podnikání.
Společnost šla z kopce a pokračovala ve výrobě obrovského množství produktů bez jediné koncepce. Podniky se staly příliš neefektivní a těžko se přizpůsobovaly – Philips se stal snadným terčem pro konkurenci. A nováčci z asijských zemí, kteří rychle rozšiřovali nové technologie, si nenechali ujít příležitost konkurovat evropskému gigantu a předstihnout ho.
Jedním z hlavních důvodů krize bylo, že vynálezy společnosti často hrály proti sobě. Například v 80. letech minulého století Philips masivně prodával kazety a kazetové přehrávače. Na druhou stranu v téže době již měla hotovou koncepci moderních CD. Uvedení nového výrobku na trh by však znamenalo zabít dojnou krávu.
Již tehdy bylo jasné, že je třeba provést změny na strategické úrovni.
9. Uzavření 50 závodů a propuštění 16 000 lidí: jde tento gigant ke dnu?
V roce 1996 společnost ztratila 300 milionů dolarů jen za změnu svého vedení a strategie. Přišel nový generální ředitel se silným marketingovým zázemím a záměrem sjednotit Philips, který praskal ve švech.
V té době měla společnost obrovské množství obchodních jednotek s vlastními produkty, přístupy a příjmy – nebo spíše ztrátami. Bylo stále obtížnější efektivně koordinovat výrobní a logistické cykly i stovky produktových týmů.
Ztráty společnosti Philips byly tak velké, že musela během roku a půl propustit více než 16 000 zaměstnanců. V roce 1999 se společnost Philips stále zmenšovala, bylo zrušeno 40 podniků a 50 závodů.
10. Zařízení pro nemocnice a kosmetické pomůcky od jednoho výrobce
Elektrická žárovka už nepřekvapí a někde v garáži se na krabici s kazetami Philips už deset let práší. Kde dnes najdete výrobky této společnosti? V koupelně, v kuchyni a v evropských nemocnicích.
První oblastí je zdravotnictví. Patří sem stovky technologicky vyspělých a pohodlných zdravotnických přístrojů, jako jsou zubní kartáčky, fény, zastřihovače a známé elektrické holicí strojky.
Kromě toho se Philips rozvíjí v oblasti profesionálního zdravotnického vybavení, zejména prodejem zařízení pro ultrazvuk, magnetickou rezonanci a radiografii. Vybavení pro nemocnice není příliš konkurenční výklenek, v němž by společnost s dlouhou historií a dobrou pověstí spolehlivého evropského výrobce mohla dobře vydělávat. A to také dělá.
Jaká je souvislost mezi žárovkami, rádiem a moderním přístrojem MRI? Současný obchodní model nebyl zvolen náhodou. Již více než 130 let společnost vyrábí jakékoli zařízení, které se dobře prodává. První lékařské přístroje a zdravotnické pomůcky proto vznikaly již v prvních desetiletích.
První zkušenosti s lékařským a zdravotnickým vybavením získala společnost Philips zejména během první světové války. Nejprve opravovala rentgenové lampy a v roce 1919 zahájila vlastní výrobu.
Ve 30. letech 20. století společnost prorazila na trh s novým výrobkem, elektrickým holicím strojkem Philishave. Byl to snad vůbec první zdravotnický výrobek pro běžného spotřebitele a tyto dva faktory spolu s módou oholené mužské tváře vynesly společnosti více než jednu miliardu.
Jen v roce 1939 prodala společnost Philips přibližně 700 elektrických holicích strojků za hodinu.
Chcete se přihlásit k odběru novinek?
